U většiny redakcí oslovených lidí převládá v souvislosti s budoucností Hustopečí optimismus. Jak si město za padesát let představujete vy?
Nevím, jestli mluvili třeba i o tom, že se doba neustále vyvíjí. Od papíru přecházíme k mailům, využíváme sms a další různé technologie. Ne, že bych byla tak zapálená, že bych nemyslela na nic jiného, ale… Předpokládám, že se naše město stane chytrým. Že budeme takzvané smart city.
Co si pod tím konkrétně představujete?
Že bude město kompletně zasíťované, budeme všude využívat optické kabely a podobně. Není ale otázkou pouhých dvou let, abychom propojili všechny budovy a mohli využívat to, co je výsadou velkých měst. Věřím, že se posuneme a zjednodušíme si život. Zároveň je však důležité zachovat vhodnou míru.
Panuje na tom shoda i mezi vašimi kolegy v zastupitelstvu?
Když jsem to opatrně nadnesla, reakce mě mile překvapily. Ohlasy byly takové, abychom udělali časovou osu, podle níž se bude postupovat. S moderními technologiemi začneme u radnice a posouvat se chceme dál do kina nebo škol a příspěvkových organizací.
Chcete být na Břeclavsku průkopníky?
To si netroufám říct. Břeclav je přece jen okresním městem. Jako vzor jsem měla například brněnskou část Nový Lískovec. Sledovala jsem jejich projekty, kterých mají spoustu. Jenže tam mají více než deset tisíc obyvatel, takže dosahují na dotace, jejichž podmínky my nesplňujeme. Jsme navíc obec s rozšířenou působností, tudíž musíme myslet i na osmadvacet obcí v okolí.
Spousta lidí – minimálně střední a mladší generace – oceňuje, pokud mohou například věci s úřadem vyřešit online. Spadá tohle do vaší vize?
Ano, žádáme o dotaci, díky níž bychom mohli úřad plně elektronizovat. Pokud to vyjde, Hustopeče se stanou městem, kde budete moct s úřadem komunikovat z tepla domova. To nyní funguje pouze částečně.
Některé reakce oslovených lidí se dotýkaly špatné dopravní situace. Jak to u vás nyní vypadá?
Do měsíce dostaneme generel dopravy. Víme, že doprava tady dobrá není. To ale platí o všech městech a obcích, kudy vede silnice mezi Břeclaví a Brnem. U nás se za několik let počet aut zdvojnásobil. Jedním z řešení jsou odstavná parkoviště. Jedno chceme u nádraží, kde by mělo vzniknout asi sto nových parkovacích míst.
