Do městského zastupitelstva se dostala jako členka ODS, pak byla rebelující nezávislou místostarostkou a nyní je nejviditelnější členkou Zemanovy strany na Břeclavsku. Dagmar Adámková, nynější vedoucí Agentury pro zemědělství a venkov ministerstva zemědělství v Břeclavi, toho za poslední čtyři roky stihla v komunální politice hodně. Teď by předsedkyně břeclavské organizace Strany práv občanů ráda uspěla v podzimních komunálních volbách a změnila poměry na břeclavské radnici.


Odkdy jste členkou břeclavské organizace Strany práv občanů?
Od počátku, stála jsem v prosinci u jejího vzniku. Základem byl tým lidí z občanského sdružení Perspektiva pro Břeclav, jehož historie sahá až do roku 2001 a kteří mě oslovili. Když jsme zjistili, že vzniká Strana práv občanů a seznámili se s hlavními programovými body, řekli jsme si: To je to pravé, vstoupíme tam. Mnozí z nás už byli členy občanského sdružení Přátelé Miloše Zemana, i já osobně. Ne náhodou vedla jeho první cesta, když novou stranu zakládal, loni v listopadu právě na Břeclavsko.

Není to oproti pravicové ODS, jejíž jste byla členkou, přece jen úplně jiný politický rybník?
Ano, může se to zdát, ovšem stávající program Miloše Zemana není čistě levicový, jsou tam i pravicové směry. Je to strana moderní, proevropská a spíše levicová. V každém volebním programu, i ODS, jsou více či méně levicové prvky. Skutečnou pravicovou politiku tady nyní žádná parlamentní strana nedělá. Po zkušenostech si myslím, že mnohem důležitější je, jací lidé v té straně jsou. Když jste v týmu lidí, s jejichž jednáním a přístupem se neztotožňujete, sebelepší program nepomůže. Pro komunální politiku je důležitější schopnost jednat. Vidíte to i v zastupitelstvu, stávající koalice už vlastně neexistuje, každé hlasování je o osobních dohodách. Je to o lidech, bez ohledu na to, v jaké politické straně zrovna jsou.

Přesto, nemáte už nějaké negativní odezvy?
Ne, zatím žádnou. Nemám se za co stydět, neudělala jsem nic špatného. Když změní názor voliči a dají svůj hlas někomu jinému, je to v pořádku. Ale když vstoupíte do politické strany a po čase zjistíte, že se vyvíjí jiným směrem, než se vám líbí, a proto se rozhodnete pokračovat jinde, tak se hned mluví o přeběhlících a lidé vám to mají za zlé. Mohla jsem zůstat bokem, ale po úvaze jsem se rozhodla hledat nové možnosti, jak lidi oslovit. Zajímá mě veřejný život, zajímá mě, co se děje v Břeclavi. Vadí mně spíše lidé, kteří všechno kritizují, ale nic pro změnu sami neudělají.

Kdo jsou vlastně břeclavští Zemanovci a kolik máte členů?
Je nás zatím celkem osm a dohromady nás daly podobné názory na politiku. Spojuje nás také to, že nejsme spokojeni s děním na radnici a ve městě. Chceme do komunální politiky vrátit chlapské slovo a morální hodnoty, které budou stát nad politikařením. Mě osobně překvapilo, kolik mladých lidí, nespokojených se současným stavem politické scény, se na nás obrací.

Kolik dalších stranických buněk už na Břeclavsku existuje?
Máme tu zatím čtyři místní organizace, a to v Břeclavi, Hlohovci, Týnci a Lanžhotě. Krajský výbor strany tvoří předsedové všech místních organizací. V jihomoravském předsednictvu, jehož jsem místopředsedkyní, jsou pak zástupci jednotlivých oblastí, které víceméně respektují bývalé okresy.

Čím je vám Strana práv občanů vlastně tak blízká?
Myslím si, že zastupitelé by měli být voleni opravdu podle výběru lidí, a ne podle politických stran, byť existují preferenční hlasy. To je jeden ze základních bodů programu Miloše Zemana, že by měla být přímá volba jak do zastupitelstev, tak i krajů a parlamentu. Je sice pravda, že každá politická strana má jakýsi svůj program, ale v rámci koalice z něj pak více či méně slevuje a říká: Chtěli jsme, ale nemohli jsme splnit.

Ale i vaše strana přeci bude muset při uzavírání politických partnerství dělat kompromisy, nebo ne?
Samozřejmě, že ano, ale je to právě o té základní volbě. Zástupci voličů by měli být skutečně ti, které si lidé sami vyberou a zvolí. To chceme prosadit.

Zasáhne někdo z Břeclavska do volebního boje o parlament?
Krajská konference už delegovala své kandidáty a nikdo z Břeclavska mezi nimi není. Momentálně s tím tedy nepočítáme. Muselo by dojít k nějaké nenadálé změně. Jak už jsem naznačila, to nejzákladnější, co nás spojilo, je zájem uspět v komunálních volbách. Myslíme si, že máme lidem co říct. Chceme jim nabídnout trochu jinou politiku. Podle mého názoru by bylo přínosem, kdyby se část zastupitelstva v Břeclavi změnila. Řada zastupitelů už tam sedí několikáté volební období. A kdyby se to trochu naředilo mladými tvářemi, městu by to prospělo.

Cítíte ještě hořkost ze svého nedobrovolného odchodu z radnice?
Hořkost určitě ne, dvouletá práce místostarostky mně dala do života hodně, byla to velká zkušenost. Jsem za ni vděčná. Město je řízeno zastupiteli a zastupitelem jsem přece zůstala. Ve vedení města jsme měli na některé věci rozdílné názory a museli jsme se proto rozejít. To je politika. Pravda ale je, že když už k tomu má dojít, mělo by to být lidsky důstojné, při respektování základních morálních pravidel, což v mém případě rozhodně neplatilo. Jsou věci, které opravdu nezapomenu a nesu si je s sebou.

Dokážete si představit, že byste s některými exkolegy po příštích volbách znovu spolupracovala?
Tuto otázku jsem si několikrát sama kladla, když jsem se rozhodovala, jestli vůbec chci znovu do komunální politiky zasáhnout. Bude to o tom, jaké se sejde zastupitelstvo, jaká bude koalice. Dopředu nechci říkat, že s někým nebudu spolupracovat, ale už nyní vím, že to bude jen s lidmi, kteří chtějí komunikovat a nedělí ostatní jen podle toho, jestli jsou modří, oranžoví nebo červení. Tudy cesta nevede. Jde hlavně o to, abychom se shodli na zásadních prioritách a pravidlech ve prospěch občana.

Je už jasné, že budete lídrem břeclavské kandidátky?
Takové úvahy jsou zatím předčasné, nyní se soustředíme na parlamentní volby. Půjdeme po krůčcích. Náš hlavní současný cíl je dostat se do parlamentu.

Jste připravena i na to, že někdo znovu vytáhne vaše členství v KSČ?
Je to možné. Vždycky se to někomu hodí, když už neví, jak mě pošpinit. Ano, byla jsem členkou KSČ, ale že jsem a kdy sama vystoupila, to už vám nikdo neřekne. Znám spoustu lidí, kteří byli nebo jsou v KSČ a přesto si jich vážím. Nemyslím si, že by to mělo něco kazit na charakteru člověka, spíš mě zajímá, co ten dotyčný udělal. Byla jsem mladá, byla to pro mě životní zkušenost.

Dagmar Adámková

- Narodila se 20. května 1962
v Brně, vystudovala Vysoké
učení technické v Brně

- Je vdaná, má dva syny

- Od roku 1986 pracovala
v Hydroconzultu Břeclav,
později na okresním úřadě
a také na Povodí Moravy

- V letech 2006 – 2008 byla
místostarostkou Břeclavi

- Od roku 1985 až do léta 1989
byla členkou KSČ, v letech
2006 a 2007 byla v ODS,

- Od prosince 2009 dosud vede
v Břeclavi Stranu práv občanů