O klapkovém jezu psal Deník TADY. Chystaný systém se opře o data z čidel hladiny spodní vody a předpovědí meteorologů. Zástupci Břeclavi uvedli, že inspirací se stalo Litovelské Pomoraví.

„Na základě nasbíraných dat budou muset učinit rozhodnutí opět lidé, ale budeme mít podklady pro to, aby to rozhodování bylo co nejrychlejší. Aplikaci Vectobacu pak zajistí nejspíše drony, nebo případně letadla. Využijeme tak nejmodernější technologie v boji s odvěkým nepřítelem – komárem,” oznámil na webu města místostarosta Jakub Matuška.

Deník navštívil lesy v okolí Břeclavi s šéfem lednické firmy vyrábějící repelenty Romanem Vyskočilem. | Video: Deník/Iva Haghofer

Jak to funguje v Litovelském Pomoraví?

  • Na vybraných místech má senzory, které poskytují informace o aktuálním zaplavení jednotlivých tůní.
  • Technika snímá teplotu vody, vzduchu či okolní půdy.
  • Na základě dat vyrážejí pracovníci, kteří rozhodnou o případném postřiku.
  • Systém disponuje digitálními 3D modely území a jednotlivých líhnišť.
  • V kombinaci s údaji o počasí a daty ze senzorů je model schopen předpovídat i budoucí vývoj zaplavení.

„Tvorba celého systému je na počátku. Výsledkem má být ochrana obyvatel obcí na Břeclavsku a Hodonínsku, jejichž katastrů se dotkne plánovaná CHKO Soutok. Ochrana proti komárům je mířena také na zvěř v lužních lesích,“ vzkázali Břeclavští.

S pokrytím nákladů má pomoci ministerstvo životního prostředí. Postřiky proti komárům na celé jižní Moravě stojí ročně kolem dvou milionů korun.