Péči jí zajišťuje až čtyřicet zaměstnanců. Necelou polovinu ze šesti tisíc šesti set hektarů tvoří zemědělská půda, zbytek jsou pak z většiny lužní lesy.

Ředitel zdejšího správcovského podniku patřícího Lichtenštejnům Jörg Damm tvrdí, že se s kolegy snaží najít rovnováhu mezi souladem s přírodou a moderními technologiemi.

Lichtenštejni byli známí lesnickými znalostmi. O les se starali a udržovali ho. Věděli, jaké stromy v něm rostou, kolik jich je, jakých jsou druhů i to, jak jsou staré. A z toho vycházeli. Musíme si uvědomit, že to bylo v době, kdy ještě nebyla ochrana přírody žádným velkým tématem,“ říká v úvodu Damm.

  • Podívejte se, jak nyní vypadá krajina u hranic Česka s Rakouskem
Zdroj: Deník/Iva Haghofer

Přestože je lokalita s lužními lesy s více než sto let starými duby a jasany zcela v soukromých rukou, funguje tu spolupráce jak s rakouskou vládou, tak i s Evropskou unií.

„Příkladem je jedna přírodní lesní rezervace. Jde zhruba o dvanáct hektarů táhnoucích se okolo starého ramene řeky Moravy. Vyjmuli jsme ji z lesnického užívání a stala se součástí programu rakouské přírodní lesní rezervace,“ ukazuje ředitel Damm.

Rod Lichtenštejnů obhospodařuje v Dolním Rakousku plochu o něco větší než je rozloha Salzburgu. Ve společnosti Guts- und Forstbetrieb Wilfersdorf pracuje na čtyřicet lidí.Rod Lichtenštejnů obhospodařuje v Dolním Rakousku plochu o něco větší než je rozloha Salzburgu. Ve společnosti Guts- und Forstbetrieb Wilfersdorf pracuje na čtyřicet lidí.Zdroj: se svolením Hanse Jörga Damma

  • Velká část území se táhne podél české a slovenské státní hranice okolo břehů řek Moravy a Dyje.
  • Zahrnuje pozemky u Wilfersdorfu, Mistelbachu, March an der Thaya, Hohenau, Rabensburgu a Bernhardsthalu.
  • Výjimku tvoří sedm set třicet hektarů velký přírodní park Sparbach ve Vídeňském lese, jenž je vůbec nejstarším v celém Rakousku.

Plocha, známá taky jako Morávka, je ponechaná přírodě. Rakouský stát za ni šlechtickému rodu platí kompenzace. Program funguje už pětadvacet let. Lokalita je biotopem lužního lesa s množstvím vzácných rostlin i živočichů. Vědci zde studují, jak se oblast vyvíjí bez zásahů člověka.

„Dovolený je zde jen rybolov a lov. Program jsme loni prodloužili o dalších pětadvacet let. Hodně zajímavý a pravidelný monitoring, který se třeba soustředí i na práci chráněného bobra, tady tedy poběží až do roku 2038,“ zmiňuje Damm.

Parta nadšenců chce obnovit okolí Mlýnského rybníka nedaleko kempu Apollo mezi Lednicí a Břeclaví.
VIDEO: Velký návrat? Mlýnský rybník u Břeclavi má lákat k rekreaci jako kdysi

Lesní porosty, které Lichtenštejni v Rakousku obhospodařují, jsou buď chráněnou krajinnou oblastí, nebo přírodní rezervací. Část z nich spadá do ptačí oblasti Natura 2000. „Rakouské zákony v těchto oblastech lesní hospodaření umožňují. V péči vycházíme ze systému plánování, který pravidelně každých deset let hodnotíme,“ přirovnává ředitel.

Zajímavostí je přibližně třicetimetrový pás v délce pěti kilometrů u řeky Dyje. Správci se rozhodli, že ho nebudou lesnicky využívat. Řeka se tak může přirozeně rozšiřovat.

„Jde o plochu asi o patnácti či šestnácti hektarů. I v této oblasti jsme uzavřeli smlouvy o ochraně přírody s rakouským státem, přičemž část je placená ze zdrojů z evropských fondů,“ představuje jeden z projektů Damm.

Zdroj: Deník/Iva Haghofer

Něco mezi šedesáti až sedmdesáti hektary plochy pak Lichtenštejni uvolnili pro potřeby takzvaných hnízdních chráněných území. „Na starých dubech a jasanech hnízdí ptáci. Třeba orel mořský, orel královský, káně, jestřáb a další,“ zmiňuje Damm.

Domluva mezi státem a Lichtenštejny tu funguje i v oblastech, jako je energetika. Patrné je to u instalací větrných elektráren, jež mají negativní vliv například na čápa černého či na netopýry. V lužních lesích v okolí Hohenau je kvůli tomu přírodě ponecháno dalších asi šedesát až sedmdesát hektarů plochy s duby o stáří až sto padesát let.

„Na našich pozemcích stojí větrníků asi dvacet. Většinu z nich pronajímáme. Dáváme k dispozici půdu a nájemce nám za ni platí. Poslední dva roky pak provozujeme i my dvě vlastní větrné elektrárny,“ popisuje Damm další ze zdrojů příjmů.

Zdroj: Deník/Iva Haghofer