Jihomoravský kraj patřil mezi kraje s nejvyšší teplotní odchylkou. Oproti tomu chladnější byl západ republiky.

Například v Brně byla čtrnáctá nejteplejší zima od roku 1800. „V letech 1800-1860 zde byla průměrná teplota v zimě -2,6 stupně Celsia. Naopak v současném klimatu mezi roky 1981-2021 je to jen -0,3 stupně, tedy rozdíl o 2,3 stupně Celsia, a to není rozhodně málo," porovnal Zahradníček.

Největší podíl na rozdílu podle něj měly zimy posledních pětadvaceti let.

Zahradníček také upozornil na prostorově rozdílné srážkové a sněhové poměry. „Deštivější byla letos jižní a střední Morava i oblast středních Čech," zmínil odborník.

Více sněhu a deště

Celkově spadlo na území republiky devětaosmdesát procent obvyklé sněhové pokrývky. Díky teplejším zimám na mnoha místech místo sněžení pouze pršelo. „Zajímavě z tohoto vychází okres Brno-město, kde pršelo více. A to 123 procent dlouhodobého normálu, což je třetí největší odchylka ze všech okresů. Ale ve sněžení se to takto neprojevilo. Pouze devětatřicet procent dlouhodobého normálu, což je třetí nejnižší odchylka ze všech okresů v republice," vyčíslil Zahradníček.

Prozatimní dostatek srážek svědčí třeba lužním lesům na soutoku Moravy a Dyje. „Letos podle všeho nebudou potřebovat krátkodobě zaplavit vodou z Nových Mlýnů jako v předchozích letech," uvedla mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová.

Zimu bohatší na sněhové i dešťové srážky oproti loňsku potvrdil také provozní ředitel Brněnských komunikací Jan Klištinec. „S tím přímo úměrně souvisí i podstatně vyšší četnost výjezdů posypových vozů Brněnských komunikací i vyšší spotřeba posypového materiálu," konstatoval.

Za letošní zimní sezónu podnik doposud spotřeboval celkem šest a půl tisíce tun posypového materiálu. „Oproti loňské zimě se jedná o nárůst o rovných tři tisíce tun," přiblížil Klištinec.