První pruští vojáci vstupují do Mikulova. Je patnáctého července 1866. Město jich postupně zaplavuje na čtyřicet pět tisíc. S nimi přichází smrt v podobě cholery. Ta kosí vojáky i mikulovské obyvatele ještě dlouhé týdny po skončení krvavé bitvy u Hradce Králové, kde Prušáci rozprášili císařská vojska.

To je historie. Ve městě pod Pálavou poté vznikl pruský hřbitov. Po roce 1945 však chátral a stal se terčem vandalů. Nyní se dočkal obnovy. „Byly očištěny a zrestaurovány všechny pomníky včetně centrálního kříže. Povalené pomníky byly podle dobových fotografií usazeny zpět na svá původní místa," uvedla Marcela Šimánková z odboru rozvoje a živnostenského podnikání mikulovského městského úřadu. Oprava se mohla uskutečnit i díky dotaci z ministerstva obrany na zabezpečení péče o válečné hroby.

Při terénních úpravách došlo k zajímavému nálezu několika úlomků z chybějících křížů a dokonce jednoho neporušeného. Ten byl věnovaný Friedrichu Schröderovi, poručíku z prvního magdeburského pěšího pluku číslo 26. „Je to první pruský důstojník identifikovaný v Mikulově," upozornil odborný poradce Jiří Synek z Komitétu pro udržování památek z války roku 1866. close Je vzpomínkou na smutné události několika týdnů roku 1866 a prusko-rakouské války. Hřbitov pruských vojáků, které při pobytu v Mikulově skolila cholera. Ten se dočkal nového kabátu. Opravený je centrální kříž, pomníky, odborná firma úpravila i terén. zoom_in

Nálezy jsou prozatím umístěné v mikulovském státním archivu. V budoucnu by ovšem mohly být přemístěné do regionálního muzea na mikulovském zámku.

Po odsunu chátral

Podle ředitele muzea Petra Kubína je to jedna z možností. „Kvůli výstavě nás ale zatím nikdo neoslovil. Jednu plánujeme pro rok 2016, ke sto padesátému výročí válečných událostí vztažených k Mikulovu," řekl Kubín.

Na hřbitově je pohřbených více než dvě stě příslušníků královské pruské armády, kteří v roce 1866 po vítězném tažení proti Rakousku obsadili Mikulov. V přesném počtu se liší údaj na centrálním kříži a literatura. Smrt si je našla mezi červencem a zářím. „Bohužel nejsou o zemřelých pruských vojácích žádné záznamy v matrice města Mikulova. Údaje o konkrétních pohřbených osobách máme pouze útržkovité," litovala Šimánková s tím, že kromě jmen na náhrobcích je známá totožnost ještě několika dalších pohřbených.

Od války postupně na hřbitově přibývaly náhrobky věnované rodinami některých vojáků. Péče o ně skončila po druhé světové válce, kdy došlo k odsunu části místního obyvatelstva a hřbitov se dostal do pohraničního pásma. Od jeho současné obnovy si Mikulovští slibují i rozšíření turistické nabídky města.

Hřbitov se změnil k nepoznání také co se týká zeleně. Při úpravách zmizely náletové dřeviny, pracovníci odstranili plevelné rostliny a křoviny. „Odborná firma upravila terén, vybudovala mlatový chodník, okolí pomníků vysypala kačírkem a ostatní plochu pokryla mulčovací štěpkou. Vysadily se tam půdokryvné rostliny a také čtyři javory," vyjmenovala Šimánková.

Mikulovští plánují pokračovat v obnově pruského hřbitova. Chtějí zhotovit repliky všech chybějících křížů. „Tyto plánované úpravy by již nebyly hrazené z dotací, ale přímo z rozpočtu města," doplnila žena na závěr.