Nový obyvatelé mají k dispozici hned dva domy, v nichž jich bydlí vždy šest. „Každý dům má dvě domácnosti, které mají oddělený vchod, ale společnou prádelnu a úklidovou místnost. V každé takové domácností bydlí vždy tři ženy a tři muži,“ přiblížil ředitel Srdce v domě Zbyněk Tureček.

Stavba, kterou financoval kraj, vyšla na čtyřiatřicet milionů korun i s veškerým vybavením. Vyrůstat začala v Lednici na podzim loňského roku. „Klienty jsme na jejich nový život připravovali dlouhodobě už v Klentnici. Oni sami ostatně také pomáhali s přestěhováním, vše si chystali, dokonce si i určovali barvu místností, ve kterých budou bydlet, nebo si sami vybírali nádobí do kuchyní. Moc se těšili,“ popsal Tureček.

Do Lednice se přestěhovali ti klienti, kteří dokáží žít samostatně, avšak s podporou a pomocí. „Tito lidé mohou vést plnohodnotný život. Většina z nich chodí běžně do zaměstnání. A ti, kteří zaměstnání ještě nemají, si ho aktivně hledají. Dokáží si sami nakoupit, uvařit, jsou soběstační. Jen je zkrátka potřeba, aby je v některých činnostech někdo podpořil – například vedoucí chráněného bydlení nebo jeho zaměstnankyně,“ sdělil ředitel.

Podle vedoucího chráněného bydlení Josefa Osičky si nový obyvatelé domů v Lednici prakticky okamžitě zvykli. „V Lednici se jim hodně líbí, jsou nadšení a mají své soukromí. Zpátky do Klentnice už nechtějí, i když tam mají kamarády a vždycky se za nimi na návštěvu těší,“ usmíval se Osička.

Vznik dalšího podobného zařízení Tureček nevyloučil. „V Klentnici máme ještě dalších asi pět klientů, kteří by se mohli osamostatnit, ale potřebují podporu našich zaměstnanců. Uvažovali jsme proto, že bychom zkusili najít nějaký byt například v Lednici nebo v Mikulově, kam by se přestěhovali,“ naznačil.