„Nápad byl takový, že bychom k topení v obci využili biomasu. Máme tady hodně hektarů vinic a odpad jsme po ostříhání vždy jen tak nevyužitě pálili. Náš katastr je také hodně zaplavený náletovými dřevinami, které by se daly na topení využít,“ představil plán starosta Slezák.

Jak dodal, hlavním zdrojem pro výrobu dřevěných briket by však byly dva druhy japonských topolů.

„Vysadili jsme tři tisíce topolů na šestašedesáti hektarech půdy. A to ve spojení se zemědělským družstvem tam, kde je malá výtěžnost obilí nebo řepky,“ upřesnil s tím, že spolupráci by obec navázala i s tamními vinaři a zemědělci, kteří by na zpracování biomasy mohli dodávat právě odpad z vinic nebo nadbytečnou slámu.

„Důležité je, aby ten výsledný výrobek byl pevný a měl velkou výhřevnost,“ vyjmenoval nezbytné vlastnosti briket.

Díky tomu, že se vedení obce rozhodlo zaměřit celý projekt na výrobu briket a ne třeba peletek, mohou lidé i nadále používat své staré kotle. Nové by pro ně totiž mohly znamenat nemalé náklady navíc.

„V obci je pro nás velkou prioritou ovzduší. Většina lidí topí uhlím a jinými tuhými palivy. To je také jeden z důvodů, proč přemýšlíme o možnosti vytápění biomasou,“ uvedl Slezák.

Brikety by obec využila jednak pro vytápění vlastních budov, ale nabízela by je i němčičským občanům za režijní náklady. Zbytek by pak šel na běžný trh.

Náklady na projekt a technické řešení jsou asi dvacet milionů korun. Návratnost celé akce je podle slov Slezáka deset až patnáct let především podle počasí a růstu topolů.

„Projekt máme nachystaný. Teď musíme zjistit, jak rychle topoly rostou a na základě toho vypočítáme celou ekonomii. Řekl jsem, že obec do toho nepůjde dřív, než zjistíme, jaká bude návratnost. Určitě na to bude potřeba úvěr a nechci obec zbytečně zadlužovat,“ vysvětlil. Topit biomasou by v obci mohli za dva roky.

Lidé by díky tomu ušetřili šedesát až sedmdesát procent dnešních nákladů za sezonu.