Horolezectví byla jeho záliba už od dětství. „Jako kluk jsem měl možnost vyzkoušet lezení na umělé stěně a také ve skalnatém terénu v Orlických horách. Hrozně mě to bavilo a chtěl jsem v lezení pokračovat,“ vypráví Dostoupil.

Jeho největší přání a cíl byl právě Mont Blanc. O plánovaném výstupu se svěřil kamarádovi, který měl zkušenosti z horského terénu. Začali s přípravami. „Bohužel si ale zlomil stehenní kost. V tu chvíli jsem myslel, že je po nadějích. Věděl jsem, že na tak namáhavou výpravu nemůžu vyrazit sám. K mému štěstí jsem na internetu narazil na cestovní kancelář, která se výstupy na horské vrcholy zabývá,“ říká muž.

Zájezd se dělil na dvě části. V první jej čekala aklimatizace v Itálii. „Tam jsme se vydali na vrchol naší první čtyřtisícovky Breithorn. Ve druhé části jsme se přesunuli do francouzské vesnice Saint Gervais,“ popisuje dobrodruh. Tam už začínala cesta ke splnění snu.

Dojeli do stanice, odkud museli už jen pěšky. Tři hodiny putovali k chatě, kde přespali před výstupem. „Vyrazili jsme po druhé hodině ranní. Začali jsme stoupat strmě po skále až k chatě, odkud nás čekal už jen ledovec,“ zmiňuje horolezec.

Stoupali dál, chvílemi téměř po čtyřech. Zbývalo už posledních čtyři sta výškových metrů, než se dočkali pohledu z vrcholu. „Očekával jsem euforii z cíle. Uvědomil jsem si ale, že jsem v půlce cesty a čeká mě náročný sestup,“ vzpomíná Dostoupil.

Nakonec se po čtrnácti hodinách dočkal a mohl si říct, že to dokázal. „Člověk musí mít natrénováno, jinak to nejde,“ upozorňuje nadšenec.