„V letech 1998 až 2006 investovalo město Valtice do církevních památek dvanáct milionů korun. Z toho přes sedm milionů do fasády a střechy farního kostela. Také jsme sehnali dotaci na úpravu fary přes pět milionů korun," připomněl bývalý starosta Valtic a současný poslanec za ČSSD Jiří Petrů.

Současně vyslovil názor, že pokud obdrží církve kompenzace, mělo by i město Valtice chtít tyto peníze zpět.

Poslance už také navštívili zástupci valtické střední vinařské školy s tím, že mají signály o požadavku na vrácení sklepů na Venérii. „Ty přitom už v roce 1910 řád Milosrdných bratří nevyužíval. Po roce 1948 zde škola vybudovala své vinařské hospodářství. Nyní je v nejistotě, protože zemní sklepy nejsou vedené v katastru nemovitostí a další doklady o nabytí neexistují," uvedl Petrů.

Starostu Valtic Pavla Trojana navštívili i provozovatelé tamní léčebny dlouhodobě nemocných. „V loňském roce totiž Jihomoravský kraj zrušil prodej nemocnice a kláštera Milosrdných bratří. Provozovatele LDN znepokojuje nejistota kolem tohoto majetku a požádali o vyčlenění vhodného pozemku ve Valticích pro vybudování nové LDN. Nikoliv však v areálu kláštera. Město již zadalo nový územní plán s lokalitou pro novou LDN," řekl Petrů.

I proto politici z řad sociální demokracie usilují o to, aby byl zákon o církevních restitucích zamítnutý. „Uvedený návrh zákona jasně prolamuje hranici roku 1948. To považujeme za klíčové, proč jej odmítnout. Máme pochybnosti o tom, zda některé majetky církev po roce 1948 vlastnila," zdůvodnil senátor Jan Hajda z Pavlova.

Podle něj by si nárokovali majetky i ti, na které se vztahovaly Benešovy dekrety. „Návrh zákona tím, že ruší dekrety prezidenta Beneše, umožňuje například restituci majetku Řádu německých rytířů," uvedl senátor za ČSSD.

Majitele by tak mohly změnit například i některé bývalé církevní stavby a pozemky v Mikulově. Zejména tam totiž působil katolický řeholní řád, jehož členové jsou označovaní jako piaristé.

„Analýzu dopadu církevních restitucí jsme si sice vypracovat nenechali, ale o nějaké nejistotě nemůže být řeč," ujistil první muž Mikulova Rostislav Koštial z ODS. Jak dodal, v Mikulově by se případné navrácení týkalo pouze některých pozemků. „Více než restituce nám v současnosti vadí nedořešené majetky s Dietrichštejny," podotkl.

S vyrovnáním s církví Koštial rozhodně souhlasí. „Když bude známý vlastník, bude alespoň jasné, komu co patří," doplnil.

Zapochyboval však o výši vracení majetku. „Já osobně si myslím, že by mohl mít návrh církevních restitucí i lepší znění," mínil.

Vláda se s církvemi dohodla na podobě vypořádání, podle něhož stát vrátí šestapadesát procent majetku, hlavně pole, lesy a rybníky, v celkové hodnotě pětasedmdesát miliard korun. Za ostatní majetek stát doplatí po dobu třiceti let devětapadesát miliard.