Starostku čísla překvapila. „Je fakt, že je u nás více dětí, než bývávalo. Hostěrádky se nacházejí v klidné lokalitě, obec je zasazená mezi lesy. I to určitě hraje roli, proč se k nám stěhují mladé rodiny s dětmi a stavějí nebo kupují starší domky a opravují je,“ zamyslela se Vávrová.
Z hlediska dopravní obslužnosti podle ní zaujímají Velké Hostěrádky strategickou polohu. „Za prací se dojíždí především do Brna. Děti mají možnost dát do školky přímo u nás. Máme sice jen jednu třídu, ale její kapacitu jsme už v roce 2014 museli navyšovat. Zatímco dřív jsme usilovali o alespoň patnáct dětí, nyní jich máme na osmadvacet,“ srovnala starostka.
Děti na Břeclavsku
• Nejvíce dětí do patnácti let žije ve Velkých Hostěrádkách (19,39%), Kurdějově (19,24%), Dobrém Poli (18,83%), Milovicích (18,76%) a Hruškách (18,41%).
• Druhé straně tabulky vévodí Brod nad Dyjí (11,49%), Klentnice (12,45%), Dolní Věstonice (12,66%) a Valtice (12,79%).
Na chvostu tabulky s nejnižším podílem dětí na počet obyvatel se oproti tomu ocitl Brod nad Dyjí. Děti do patnácti let tam zaujímají pouhých 11,49 %. „Že máme málo dětí, víme. Žijí zde především starší lidé. Čím je to dáno, nevím. Jsme napojení přímo na Mikulov, Hrušovany nad Jevišovkou i na Brno,“ řekl starosta Brodu nad Dyjí Petr Kolaja.
Trend se podle něj však i v Brodu nad Dyjí postupně mění. „Mladí se k nám opět začínají stěhovat. Očekávám, že přibude i dětí. Stavební místa či domy u nás většina starších drží pro děti a jejich budoucí rodiny. I proto se k nám možná nestěhuje tolik lidí odjinud,“ řekl Kolaja.
Podle sociologa Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Martina Kreidla odchází většina lidí z měst do menších obcí, aby si splnili široce sdílený sen o vlastním bydlení. „Nejčastěji se takto stěhuji mladší lidé, typicky ve věku, kdy planují mít nebo už mají malé děti, často stěhování zdůvodňují potřebou zdravého vzduchu pro děti. Hledají obce v dojezdové vzdálenosti do zaměstnání s dostupnými pozemky,“ okomentoval sociolog.
