Byl nejdéle sloužícím starostou na Břeclavsku. Toto spojení už ovšem neplatí. Osmapadesátiletého Františka Trefilíka z Novosedel totiž po čtvrtstoletí zastupitelé obce odvolali z jeho funkce. Kvůli tomu, že řídil auto pod vlivem alkoholu 
a také šarvátce na veřejnosti.

Víc o Trefilíkově odvolání si přečtěte ZDE

Znáte oficiální důvod, proč jste přišel o křeslo starosty? A berete ho?

Řekli mi, že jsem je morálně zklamal. Já jsem si toho vědomý a takto jsem to řekl i na zastupitelstvu. Už prý nechtějí takového člověka na postu starosty. Na této pozici by měl působit nadále někdo, kdo má větší morální kredit než jsem posledního půl roku vykazoval já.

S čím jste šel na zastupitelstvo, na kterém jste nakonec přišel 
o starostovské křeslo?

Nic jsem nikomu nevysvětloval, nikoho jsem dopředu neovlivňoval. Až na samotném zastupitelstvu jsem kolegům řekl, že pokud mně dají šanci pracovat do druhého října, kdy mělo být oficiální zastupitelstvo, dotáhnu do konce rozdělané věci, jako byl plánovaný audit našeho hospodaření v roce 2014 a poslední investiční akce. Říkal jsem, že bych tam byl možná platnější než kdokoliv jiný. Nechci nikomu sahat do svědomí, ale zkrátka mi to nebylo umožněné. Chtěl jsem ještě dva měsíce dělat svou práci.

Překvapilo vás, že pro vaše odvolání hlasovali všichni přítomní členové zastupitelstva?

Posléze jsem se dozvěděl, že to bylo dohodnuté, takže nepřekvapilo. Jednání, která směřovala k mému odvolání, ale byla bez mé účasti, takže mě to překvapit mohlo.

Co považujete za svůj největší úspěch za pětadvacet let, kdy jste obec vedl?

Plnil jsem své povinnosti. Myslím si, že největší práci, kterou jsem odvedl, jsou pozemkové úpravy
v Novo­sedlech. Byl jsem tomu účasten přes dvacet let. Tam moje stopa zůstane.

Jak se, myslíte, celkově Novosedly za vašeho starostování změnily?

Čtvrt století je dlouhá doba. Obec by se změnila, 
i kdybych starostou nebyl. Pro mě byla čest být u toho, když se budovala nová komunikace, kanalizace, elektrické sítě či stavělo nového sídliště. Vybudovalo se i dětské, tenisové a fotbalové hřiště. Ono to tak musí být, nejde čtvrt století houpat nohama.

Co budete po odchodu z obecního úřadu dělat?

Měl jsem možnost vrátit se do cihelny, ze které jsem odešel v roce 1991 na úřad, ale dohodli jsme se s vedením, že nenastoupím. Musel bych se znovu všechno učit, jsou tam nové technologie, nové pracovní postupy. Momentálně jsem tedy na úřadu práce, ale určitě tam nechci zůstat. Plánoval jsem, že se budu věnovat vinařství, ještě to ale budu muset zvážit. Mám s rodinou čtyři hektary vinice, jenomže je to vrtkavé. Jeden rok urodí, druhý rok ne. Nebo bude špatný rok. Takže na to moc nespoléhám.

Balvan, který na vás za ta léta ve vedení obce ležel, je najednou pryč. Ulevilo se vám?

Já jsem ten tlak čtyřiadvacet let nepociťoval. Pak přišla nová opoziční vlna politiků, která mi dala jednoznačně najevo, že budou do mých kotníků kopat a budu jim trnem v oku. Ne každý dokázal vzít jako samozřejmost, že jsem tak dlouho ve funkci. Nikdo mě nedokázal odpovědět, proč. Ovšem slíbil jsem nynějšímu starostovi, že 
v případě potřeby mu pomůžu, pokud to bude v mých silách. Řekl jsem to i na zastupitelstvu, na kterém jsem byl odvolaný. Dění v obci je mi stále blízké. V zastupitelstvu
i na­dále zůstávám.

Je váš nástupce Milan Masařík podle vás tím správným mužem na pozici starosty?

Svého času mně dělal zástupce a tehdy mě moc nepřesvědčil. Ovšem včera jsem se 
s ním potkal a popřál mu hodně úspěchů v jeho funkci 
i hodně klidu, kterého se mně poslední dobou nedostávalo. Vím, že je pro práci velmi důležitý. Když vám pořád někdo šlape po kotnících a kritizuje za všechno, co uděláte, tak to moc k pohodě nepřispívá. Už jsem měl těch stresů opravdu dost. Až jsem z toho kolikrát ani nespal. Leckdy jsem se vzbudil v noci a byl myšlenkami v práci. Honilo se mi hlavou také plno jiných věcí, které neměly s funkcí starosty nic společného. Bylo pro mě dost těžké všechno kolem mě zvládat, vnímat 
a vstřebávat.

MICHAL HRABAL