Objevili je loni na území Kobylí a Brodu nad Dyjí, osmašedesát let od konce druhé světové války. Pro členku Klubu vojenské historie Soňu Holečkovou to byl impuls. „V databázi zpřístupněných ruských archivů jsem zjistila, že u Brodu nad Dyjí bojovalo několik jednotek Rudé armády. Mělo tam být více než osmdesát hrobů vojáků. Zhruba čtyřicet jich později bylo přeneseno do centrálního pohřebiště. Kde je druhá polovina, nevíme," uvedla Holečková.

Části ostatků tří neznámých vojínů, kteří zahynuli v roce 1945 při osvobozování Československa, nalezli na návsi Brodu nad Dyjí.

Vojáka zabila střepina

Na lesní hrob „kobylského" vojáka upozornila kost na povrchu. V půdě ležel celý, v botách, zabalený v německé celtě. Měl díru v lebce, odborníci se shodli, že zemřel na následky zranění střepinou granátu. „K osvobození Kobylí došlo bez boje čtrnáctého dubna. Den poté však Němci obec bombardovali a ostřelovali, bojovalo se v okolí. Měla tam padnout více než stovka rudoarmějců," připomněl události hustopečský starosta Luboš Kuchynka.

Ve čtvrtek stál mezi dvěma novými náhrobky, které budou připomínat čtyři neznámé vojáky. Ti se připojili k téměř dvěma tisícům svých spolubojovníků, které v Hustopečích pohřbili v lednu 1946.

Válka končí s posledním pohřebným

Pietního aktu se zúčastnili také zástupci Ruské federace. „Je to pro nás velmi emotivní chvíle. Máme možnost pohřbít ostatky čtyř vojáků, kteří zůstali navždy v moravské půdě, ale nikdy nebyli pohřbeni, jak má být. Splácíme vojenský a morální dluh," řekl při proslovu ruský generální konzul v Brně Andrej Šaraškin. Několikrát zazněla i slova, že válka končí s posledním pohřbeným vojákem.

Ceremoniál si nenechal ujít ani Václav Vaněk z Podivína, zástupce svazu bojovníků za svobodu. „Do Hustopečí jezdím každoročně na oslavy osvobození. Organizátoři dnešní akci zvládli dobře. Je důležité si tyto věci připomínat, zvlášť v této poněkud vypjaté době," kvitoval ve čtvrtek Vaněk.

U pomníků se setkal s historiky, zástupci armády či dokonce s veteránem bojů o Lanžhot.

Rudá armáda zahájila Bratislavsko-brněnskou operaci pětadvacátého března 1945. Odhaduje se, že jižní Moravou prošlo až osm set tisíc vojáků. Rudoarmějci stanuli nejdříve před Lanžhotem, a to v noci na sedmého dubna. Osvobodili jej po několika dnech bojů.