Charvát si nepřipadá výjimečně. „Bezplatné dárcovství považuji za lidskou službu. Když člověk může, měl by pomoct,“ přemítá dárce.

Ačkoli některým lidem se při odběru krve udělá špatně, Charvát nikdy problém neměl. „Když je člověk v psychické pohodě, je zdravý a dobře se nají a napije, odběr zvládne. Ráno sním rohlík, dám si kávu a hlavně se hodně napiji přímo před odběrem,“ radí muž.

Veselou vzpomínku má také na odběr, který podstoupil se svým sousedem. „Bylo to ještě v nemocnici na Žlutém kopci v Brně. Soused povídal, že tam rád chodí, protože tam jsou šikovné sestřičky,“ směje se muž.

Ilustrační foto.
Trenažéry i parkour: děti i sportovci si zacvičí na sportovištích za miliony

Se zaměstnanci transfuzního a tkáňového oddělení ve Fakultní nemocnici Brno se už za dlouhé roky dobře zná. „Při darování krevní plazmy nebo jiných složek, což zabere víc času, si se sestřičkami povídám jako starý známý,“ dodává s úsměvem.

V akutních případech ho zvou i telefonicky. „Jednou mi sestřičky volaly, abych přijel darovat krevní plazmu. Ihned šla přímo na sál k pacientovi s popáleninou,“ vzpomíná na nevšední zážitek mnohonásobný dárce.

Do nemocnice se už předem těší. „Je to něco, co prospěje nejen mně, protože mi otestují krev, ale pomůžu i člověku, který to opravdu potřebuje,“ doplňuje Charvát.

TEREZA KOŠŤÁLOVÁ

Menšíkova rozhledna v Hlíně na Brněnsku nese jméno po slavném herci.
Nižší rozhledna? Nikdy. Velenov chce přilákat turisty