/REPORTÁŽ/ Vykoukne zpoza prosklených dveří, aby se zase rychle odebral do svojí říše vůní a chutí. „Takhle už nám dlouho nepršelo! Ale nevadí, keře vodu potřebují, a my máme beztak dost práce tady v lahvovně,“ usmívá se Sebastian Gunsch, sklepmistr knížecího vinařství v lichtenštejnském Vaduzu.

Téměř čtyři hektary vinohradů ve viniční trati Herawingert v údolí Rýna patřící k Hofkellerei des Fürsten von Liechtenstein, z nichž některé jsou až pětačtyřicet let staré, zkrápí jedna kapka za druhou. Ani hustý déšť však neodradí milovníky vína od ochutnávky a prohlídky sklepů s nerezovými tanky a desítkami francouzských barikových sudů, v nichž zraje z devadesáti procent Rulandské modré, vlajková loď místní produkce.

Zámek Lednice patří k nejvíce navštěvovaným památkám v České republice.
Vrácení majetku Lichtenštejnům? Proti je Ústavní soud, chtějí i zámky v LVA

„Každý rok lahvujeme tak dvacet tisíc flašek. Zbytek, tedy deset procent, tvoří Chardonnay. Ročně ho vyrobíme asi patnáct set až dva tisíce lahví. Vinohrady s touto odrůdou leží nahoře, přímo pod knížecí restaurací Torkel,“ ukazuje sommelierka Veronika Mile.

Rulandské modré a Chardonnay z Lichtenštejnska, nebo třeba i veltlíny, ryzlinky, tramíny, muškáty a Zweigeltrebe či Merlot z knížecích vinic poblíž Wilfersdorfu v Dolním Rakousku, jsou k dostání i na jihu Moravy.

„Dlouhodobě je lze pořídit v Lichtenštejnském domě v Břeclavi nedaleko tamní synagogy, v zámecké vinotéce a také ve zrekonstruovaném zámečku Belveder ve Valticích,“ doplňuje mluvčí Nadace knížete z Lichtenštejna Michal Růžička.

Bohdan (vlevo) a Svyatoslav Grechiskinovi s babičkou Nadiyou Lytvyn.
Utekli kvůli válce, chlapci našli azyl v Hustopečích. Otec byl vážně zraněný

Jednoznačně nejvíce vinic vlastní lichtenštejnská knížecí rodina v okolí dolnorakouských obcí Herrnbaumgarten a Schrattenberg nedaleko Valtic.

„Zde se hospodaří na pětatřiceti hektarech půdy. To odpovídá produkci asi sto dvaceti tisíc lahví vína ročně. Většinu z toho tvoří bílá, asi šedesát procent. Charakterizovat bychom je mohli jako sušší, některá jsou ale i polosladká. Naší specialitou, kterou ale neprodukujeme každý rok, jsou pak vína ledová,“ vypráví hostům při degustaci sommelierka Mile.

Zatímco rakouské odrůdy révy vyrůstají z půdy sprašové a bohaté na vápník, ve Vaduzu převládá břidlicové podloží, které je společně s fénem, tedy větrem vanoucím z jihu přes Alpy, ideálním předpokladem pro vznik výtečných červených vín. „Toto se pak odráží v jejich jemně slané a minerální chuti,“ dodává Mile.

Od 15. května si lidé mohou prohlédnout výstavu s názvem MegaBrouci.
VIDEO: Obří hmyz ve Valticích. Podívejte se, jak obsadil zámecké jízdárny

Mladý inovativní tým pod vedením hlavní sommelierky princezny Marie a Stefana Tscheppeho klade důraz na biologickou produkci, co nejšetrnější práci s půdou i keři révy a výhradně ruční práci. "Momentálně vysazujeme nové vinice v Dolním Rakousku a naším záměrem je obhospodařovat je ekologicky. Takže máme vždy zájem p špičkové vinice," zmiňuje Tscheppe.

Stejně jako i jiná vinařství sledují i v tom knížecím práci konkurence. "Pochopitelně velice pozorně pozorujeme i některé české producenty a jejich vína, a přestože v současné době nemáme zájem vyrábět v Česku víno sami, kdo ví. Kdo z nás dokáže předvídat budoucnost?" nevylučuje šéf lichtenštejnského vinařství. 

„Dohromady nám tady ve Vaduzu vypomáhá přibližně čtyřicet lidí, především při sběru hroznů. Snažíme se zachovávat stovky let ozkoušené tradice a cílíme na kvalitu. Každá bobule prochází pečlivým procesem ručního třídění tak, aby se do výroby nedostala žádná shnilá. To je důležité především u Rulandského modrého, což je hodně delikátní víno,“ zdůrazňuje sommelierka Mile s tím, že část produkce putuje také na americký trh nebo do Asie.

Zámek ve Vranově nad Dyjí.
Do Lednice lákají na výstavu v zámeckých jízdárnách. Zrekonstruují katakomby

V Lichtenštejnsku, které čítá jen něco málo přes devětatřicet tisíc obyvatel, se pěstováním révy na šestadvaceti hektarech půdy ve dvou vinných regionech Oberland a Unterland zabývá na sto dvacet vinařů či menších vinařství. Někteří z nich dokonce využívají služeb vinařství knížete z Lichtenštejna.

„Máme tady k dispozici lahvovací linku, která je schopná naplnit dva tisíce lahví za hodinu. Proto k nám mohou chodit i menší producenti, kterým jejich vína i uskladníme, mají-li zájem. Když potřebují, a vinohradnictví mají opravdu jen jako koníček, rádi jim hrozny třeba i vypresujeme. Jen čtyři vinařství se u nás totiž produkcí vína zabývají opravdu profesionálně,“ překvapuje Mile.