Na polích nemáme žádný kombajn, všech patnáct nám stojí. Posteskl si ve čtvrtek ředitel zemědělské společnosti Zemos Jiří Vávra. Velkoněmčičská firma patří k těm, kterým vydatné deště posledních dnů notně zkomplikovaly rozbíhající se žně.

„Je to špatné, neúnosný terén nepustí kombajny do obilí. Řepka by se už určitě dala sklízet, ale nedá se do ní vjet. Porosty zatím slehlé nejsou, ovšem u řepky už evidujeme první drobné ztráty,“ připustil Vávra, který má na polích přes dva tisíce hektarů ozimé pšenice. A i další obilí.

Podle něj se jeho kvalita ukáže až při sklizni. Už nyní je ale jasné, že nebývalé zvraty počasí obilí nepřidají. „Zdá se, že především kvalita potravinářské pšenice půjde dolů. Nejprve přišlo sucho s obrovským deficitem vody. Za poslední tři týdny naopak spadlo až sto osmdesát milimetrů vody, což představuje téměř polovinu ročních srážek,“ všiml si šéf Zemosu.

„Deště už nás začínají dost brzdit. Zejména řepky by se měly sklidit co nejdříve,“ zvedá varovně prst ředitel Okresní agrární komory Břeclav Ladislav Sečkář.

Sklizeň řepky začala na Břeclavsku na konci uplynulého týdne. „Teď by se měly žně rozjet naplno. Když ale takhle intenzivně zaprší a spadne i padesát milimetrů srážek, tak na pole dva dny nevjedete,“ ví ze zkušenosti.

„Pokud nás budou dál trápit přívalové deště, hrozí zaplísnění obilí a vypadávání zrn. Někde může být obilí také brzy polehlé. Bylo by proto dobré, aby počasí umožnilo zemědělcům vjet tam, kde je potřeba,“ řekl Sečkář, podle jehož slov spadlo v posledních dnech nejvíce vody na Hustopečsku.

To po velkoněmčičském Zemosu nepřímo potvrdil i jednatel brumovické Agrofarmy Jan Nekula. „Vlhkost obilí je momentálně taková, že ačkoliv je zralé, nemůžeme do něj vjet. Čekáme, až půda vyschne, bojíme se totiž, že zapadneme. V některých porostech se nám dokonce vytvořila jezera,“ posteskl si nad nepřízní počasí.

Zemědělská společnost z Brumovic, která hospodaří v režimu bio, má na polích letos zhruba čtyři sta hektarů obilovin. „Zatím nejsou následky dešťů tak hrozné, ale když se budou vodní přívaly opakovat, hrozí polehávání porostů a hlavně houbové choroby. Jakmile začne pršet, člověk by nejradši strčil hlavu pod peřinu a dělal, že je venku hezky,“ přiznal Nekula.

Pokračujících dešťů se obává rovněž ředitel okresní agrární komory. „Výsledek žní bude velmi záviset na dalším vývoji počasí. Zázrak ale neočekáváme, úroda bude určitě horší než před rokem, to už nikdo neovlivní. Otázka je jenom o kolik,“ upřesnil Sečkář.

Ten připomněl, že na dvouměsíční sucho nejvíce doplatily jarní ječmeny a také pšenice. „U těchto jarních obilovin očekáváme až padesátiprocentní výpadek. Nižší výnosy budou velmi pravděpodobně i u dalších druhů, i když se může stát, že se váha zrna v důsledku dešťů zvedne. První konkrétní čísla budeme mít v pondělí,“ sdělil ředitel břeclavské komory.