Dojíždějící žáci jsou zátěží

Skutečné náklady na jednoho žáčka jsou přitom mnohem vyšší a obce se spádovou školou pak musejí na „cizí“ žáky doplácet nemalé peníze.
Jednou ze spádových škol je i ta drnholecká. „Máme tady asi sto padesát dětí z Novosedel, Jevišovky, Brodu nad Dyjí a Pasohlávek. Je to pro nás poměrně velká zátěž, protože na každé dítě musíme v průměru doplácet téměř pět tisíc čtyři sta korun ročně. A to už se někde ukáže,“ uvedl ředitel Základní školy v Drnholci Libor Smíšek.

Podle jeho slov vedení městyse jednalo s obcemi, aby na své žáky drnholecké škole přispívaly. „Některé na to přistoupily, ale v posledních letech přibývá i takových, které se chtějí placení vyhnout nebo nedají tolik, co ostatní. Jak postupně klesá počet dětí ve škole, narůstají nám náklady, které musíme nějak dorovnávat,“ vysvětloval Smíšek.

Problémy mají také města

Problém se žáky z okolních obcí ale nemají jen menší městečka a obce, ale týká se hlavně obcí s rozšířenou působností. Právě do nich často dojíždějí i děti, které v domovské vesničce školu mají.

„Problémem naší školy je to, že k nám chodí i děti, které by mohly chodit do školy v místě bydliště. Na ty totiž obec nemusí doplácet nic. Jiné je to u těch, které k nám dojíždět musí. Na ty sice obce platí, ale stejně je musí hustopečská radnice dotovat skoro dvěma tisíci,“ přiblížila ředitelka hustopečské základní školy Nádražní Ludmila Herzánová. Jak řekla, na Nádražní skoro polovina ze všech dětí musí do školy dojíždět.

Hustopečští radní stanovili poplatek na základě podkladů, které pro ně zpracoval finanční odbor. „Po obcích tak požadujeme něco málo přes čtyři tisíce. To je, myslím, přijatelná suma. Přesto musí město na děti doplácet, protože reálné náklady na jednoho žáka se pohybují okolo šesti tisíc,“ vypočetl hustopečský radní Zbyněk Háder.

Jak dodal, hustopečská radnice už uvažuje o zvýšení poplatku. „Už několik let jsme částku neměnili. Proto považujeme za vhodné, aby se obce podílely na chodu spádových škol o něco více,“ doplnil.