Když někdo uloví v Austrálii kapra či jeho červenou japonskou formu Koy, dostane pokutu i za to, že rybu pustí zpátky do vody. U protinožců je totiž kapr doslova plevel.

„Jelikož se kapři a japonští koy kapři živí na dně, tak nám velmi znečišťují bahenním nánosem, kterým zvíří pitnou sladkou vodu na našich přehradách. Austrálie je totiž nejsušším kontinentem na zeměkouli,“ vysvětlil Larry Jan Ditter, který pochází z jižní Moravy a v Austrálii žije už čtyřicet let.

To co je běžné na druhé polokouli, je na naše poměry hodně překvapivé. Výrobní náměstek společnosti Rybníkářství Pohořelice Roman Osička na to má jednoduché vysvětlení. „V Austrálii není tento rybí druh tradiční. Ti kapři tam navíc mají úplně jiné chuťové vlastnosti. Náš Pohořelický kapr je třeba speciálně šlechtěný a chovaný v úplně jiných podmínkách, než mají tam,“ podotkl Osička.

„Jiný kraj, jiný mrav. Nedá se to odsuzovat, vždyť někde jedí třeba červy a housenky,“ říká Zbyněk Háder z Hustopečí. „Kaprům každopádně přeji, aby byli spíš tady než v Austrálii. Jako tradiční pochoutka na štědrovečerní stůl, to je mnohem důstojnější konec než na hnojišti,“ zhodnotil s úsměvem.

Podle Osičky se v neřízeném australském prostředí, kde chybí chovné rybníky, ani nedá čekat nic jiného, než přemnožení kapra a jeho nálepka plevelné ryby. „U nás máme také takové ryby, kterých bychom se nejraději zbavily. Je to třeba karas stříbřitý nebo střevlička východní. Ty se zase u nás snažíme dostat z vody pryč,“ poznamenal Osička.

Pohořelický kapr je dokonce chráněná značka původu, s níž pohořeličtí rybníkáři sbírají jeden úspěch za druhým. Značka klasa už je u kapřích výrobků z její produkce samozřejmostí.

Že se dá na přemnožených kaprech přeci jen vydělat i v Austrálii nakonec zjistil i jeden podnikavý maďarský emigrant. Došel na to, že se dají udit a udělal si z tohoto nápadu velmi výnosný obchod. „Má o tyto produkty obrovský zájem. Vyváží je převážně do USA, ale i do Evropy a na Středný východ. Má tolik zakázek, že na to už nestačí,“ popsal Ditter.