Předchozí díly seriálu Vinaři pod lupou naleznete ZDE

Vinařství Pod Martinkou je menší rodinná vinařská firma, která sídlí na úpatí Pálavy. Vznikla v roce 1998. Vyrábí víno z hroznů ze sedmi hektarů vlastních vinic, ale i z nakoupené suroviny z nelepších hornověstonických tratí. Ročně vyrobí přes sedmdesát tisíc lahví přívlastkových vín, pozdních sběrů, ale i výběrů z hroznů či bobulí.

Jednatelem Vinařství Pod Martinkou se sídlem v Horních Věstonicích je Vojtěch Huserek. Je mu pětatřicet, je ženatý a má dvě děti.

Jak a díky komu jste se k vinařství vlastně dostal?
Díky mému strýcovi, který mne již na základní škole seznamoval s taji vinaření.

V čem podle vás spočívá tajemství výroby dobrého vína?
Hlavní je terroir, zdravý hrozen a v neposlední řadě také cit vinaře pro to udělat dobré víno. Vinař jej musí cítit, vědět, co se s ním děje.

Existuje nějaké pravidlo, kterým se jako vinař bezvýhradně řídíte?
Někdy méně znamená více.

Kolik vína denně obvykle vypijete?
Sklenku, ale i klidně láhev, když je dobrá nálada a pohoda. Protože víno se má konzumovat vždy v dobré náladě. Nemá být předmětem depresí.

Jakou nejkrásnější a naopak nejhorší chvíli jste s vínem dosud zažil?
Krásných chvil je poměrně dost. Patří mezi ně i odezvy ze strany zákazníků, kteří nám sdělují příjemné zážitky s naším vínem. Špatné chvíle jsem snad s vínem ani nezažil. Vždyť je to přece krásná práce, práce s přírodou. Když se stane, že se v láhvi vyskytne nějaký problém, snažíme se zákazníkům vysvětlit, že se jedná výlučně o přírodní produkt a že k vínu musí takto přistupovat. Jedno z největších zklamání pro vinaře je právě to, když se nějaké víno nepodaří podle jeho představ, přestože mu ve vinici i ve sklepě věnoval maximální úsilí.

Kterého ze svých vinařských úspěchů si ceníte nejvíc?
Domnívám se, že každý vinař je úspěšným, když dělá lahodné a dobré víno, typické pro dané terroir. Za největší úspěch považuji, když se konzumenti s oblibou k vašim vínům vrací i s očekáváním toho, co příroda z nového ročníku vyprodukovala.

Máte raději tradiční odrůdy a postupy, nebo jste spíše zastáncem moderních metod a nově vyšlechtěných o­drůd?
To je velmi diskutabilní otázka, moderní či staré trendy výroby vína jsou vždy o budoucích chuťových vlastnostech. Já se domnívám, že dobré víno si vždy najde svého konzumenta. Jak se říká, sto lidí, sto chutí, sto nálad. Každý konzument má o dobrém víně jinou představu. Každé víno každého ročníku, technologie a terroir je originál. Ať už je ale jakékoliv, víno se má pít vždy v duševní a fyzické pohodě, aby bylo možné v maximální míře vychutnat jeho kvality.

Kterého z vašich konkurentů si nejvíc vážíte? A proč?
Já si vážím všech dobrých a pracovitých vinařů, jelikož je to práce nejen krásná, ale i velmi náročná a celoroční. Kdybych měl jmenovat, tak asi Petr Skoupil z Velkých Bílovic a Hynek Holánek z Ivaně. To jsou skutečně pánové na svých místech.

Myslíte na budoucnost? Vychováváte si svého nástupce?
Na budoucnost myslíme neustále, jak se bude vyvíjet trend s vínem, jaké odrůdy se budou konzumovat a podobně. Jelikož mám dva syny, tak mou představou je, asi jako u každého vinaře, že v budoucnu převezmou štafetu vinařského řemesla a stanou se nedílnou součástí naší rodinné firmy.

Doporučení: víno pro dnešní večer

Asi bych doporučil například Ryzlink rýnský, pozdní sběr, ročník 2009, polosladký. Z mého pohledu se jedná o velmi výrazný a typický ryzlink z Pálavy, kam nepochybně ryzlinky právem patří. V kombinaci s terroir Pálavy a jejími půdně-klimatickými podmínkami nám jasně ukazuje, co je schopna příroda na úpatí Pálavských vrchů vyprodukovat. Vojtěch Huserek