Ani se tomu nedivím. Bude to ještě dlouhý proces. Pravda, osmnáct let je mnohdy dlouhá doba. Ale asi ne tak dlouhá na to, aby si jihomoravští vinaři zvykli navštěvovat se srdceryvnými úsměvy své rakouské protějšky. Sovětská „výchova“ z nás neudělala jen studené, nevlídné a zapšklé psí čumáky, jsme kvůli ní také jazykově omezení. Ale pardon, někdo by se mohl urazit – ruština je přece světový jazyk. Jenže v Evropě s ní moc nepochodíte. Je tak otázkou, jestli na Silvestra, kdy vstoupíme do Šengenu, se začnou česko-rakouské vztahy zlepšovat.