„Pár hodin jsme fungovali online. Děti už uměly modelovat, teď bylo na čase, abychom tiskli. Jenže to pochopitelně nešlo, proto jsme kroužek museli pozastavit,“ vypráví Mazáč.

Shodou okolností ho zrovna v tuto dobu oslovila kamarádka. Lékařka z kyjovské nemocnice. „Napsala mi, že ví, čemu se věnuji, a jestli bych pro ně nechtěl zkusit vyrobit štíty, že žádné nemají. Protože sleduji vynálezce a odborníka na 3D tisk Josefa Průšu, věděl jsem už tehdy, že začal dělat štíty i on. Sice jsem původně chtěl pomoci spíš s respirátory, ale řekl jsem si, že tedy zkusím právě štíty,“ popisuje Mazáč.

Ilustrační snímek
Knížky, kola i příbory. ReUse nabídne druhou šanci pro vyřazené věci

První štít byl hotový za pár hodin. „Prototyp jsme vyzkoušeli, zjistili jsme, že sedí dobře. Chyběly nám ale lasery na řezání fólií. Vzdát jsem to nechtěl, seděl jsem u stolu do dvou do rána, až se to nakonec povedlo,“ přibližuje dobrovolník z Kobylí.

Hned nato s dalším dobrovolníkem a nadšencem Davidem Růžičkou založil na sociální síti Facebook skupinu Kyjovsko, Breclavsko a Hodoninsko - bojujeme proti koronaviru. Funguje necelé dva týdny a aktuálně má přes tři sta padesát členů. Jsou mezi nimi švadlenky, tiskaři, výrobci plexisklových štítů, lidé, kteří štíty kompletují, přepravují, shánějí materiály, ale také sponzoři a dámy, které přijímají objednávky. „První štíty jsme dodávali právě do kyjovské nemocnice. Nyní jich denně zvládneme natisknout stovku, o víkendu jsme pokořili hranici tisíce kusů. Síla skupiny je neuvěřitelná. Podařilo se nám oslovit i pár firem a obcí, které nám pomohly buď s dodávkami materiálu, nebo třeba finančně s jejich nákupem. Mezi prvními bylo například Kobylí,“ říká Mazáč, který s týmem všechny štíty dodává zcela zdarma.

Břeclavský obránce Dalimil Mikyska dostal v Karlových Varech konečně pořádnou šanci.
Břeclavský odchovanec Mikyska se dočkal extraligové šance. V dresu Energie

Kromě lékařů a zdravotníků z Kyjova jsou ochrannými pomůckami od skupiny dobrovolníků vybavení také zaměstnanci hustopečské polikliniky, Domu zdraví, nemocnice, zubních ordinací či domu s pečovatelskou službou. „Štíty nejsou certifikované. Nicméně vím, že se dají dezinfikovat. Zkoušeli jsme je v poměru jedna ku třem naložit do sava na noc, vydržely to. K držákům navíc připevňujeme folie, které nejsou pórovité, proto se v nich bakterie neudrží,“ vysvětluje dobrovolník.

Tiskárny jeho týmu, který je složený z lidí z celé jižní Moravy, jedou prakticky nonstop. „Je neskutečné, jak se lidé spojili a co všechno a s jakou vervou jsou schopní dokázat. Myslím, že si všichni uvědomujeme, že to, co děláme, děláme vlastně pro sebe. Je to úžasný pocit. Všem bych chtěl moc poděkovat. Jak tohle všechno skončí, opečeme prase, narazíme bečku a zavzpomínáme,“ usmívá se Mazáč.