Výzkum vedl držitel Nobelovy ceny Svante Pääbo a Cosimo Posth. Spolu se skupinou vědců se zaměřili na to, jak se změnilo rozložení populace a její genetický profil po posledním vrcholu poslední doby ledové zhruba před čtyřiadvaceti tisíci až dvaceti tisíci lety.

„Toto období představovalo pro evropské populace kritické hrdlo láhve. Část Evropy pokrýval ledovec a permafrost zasahoval až do Maďarska, klima výrazně ochladlo, bylo větší sucho. Skupiny lidí se měnily a stěhovaly a zároveň se rozvíjely dál," uvedl Jiří Svoboda, který se na výzkumu ostatků z Dolních Věstonic a Pavlova podílí už třicet let.

Milovičtí vystavují nálezy, které se podařilo vykopat týmu archeologů v katastru obce. Výstavu v budově obecního úřadu chtějí tamní pravidelně obměňovat a doplňovat.
Milovičtí vystavují úžasné nálezy archeologů. Víme, co objevili

Právě ostatky tří lovců nalezené v hrobu v Dolních Věstonicích pomohly doplnit informace o genetické mapě Evropy. Ukázalo se, že po poslední době ledové genetická stopa těchto lidí vymizela. Podle Jiřího Svobody to může být důsledek právě změny životních podmínek.

„Na území Česka se průměrná roční teplota pohybovala okolo nuly. Zda se na tom podílely jiné populace, zatím nelze doložit. Rozpoznali jsme nový genetický profil některých západoevropských jedinců gravettské kultury, který je odlišný od jejich současníků v oblasti střední a jižní Evropy, tedy i našich takzvaných lovců mamutů. Jejich genofond se rozšířil směrem do severní a severovýchodní Evropy," uvedl Svoboda.

Atraktivní expozice Archeoparku Pavlov nabízí díky moderním audiovizuálním technologiím možnost putovat do pravěku všem generacím návštěvníků.
Lovci mamutů, pohřby a temné rituály. Lidé se v Pavlově vrátili do minulosti

Odebírat z pravěkých ostatků vzorky DNA bylo podle jeho kolegyně Sandry Sázelové extrémně náročné. Kosti jsou podle ní velmi cenné a každý odběr je může poškodit. „Díky mikroCT snímkům vzniklým při spolupráci s Institutem Maxe Plancka v Lipsku jsme mohli využít 3D model kostí skalních všech tří studovaných jedinců. 3D model jsme mohli vytisknout a na něm provést návrh vedení odběrové sondy, čímž se minimalizoval rozsah poškození okolních struktur středního a vnitřního ucha, které je tak ponecháno pro další zkoumání," uvedla Sázelová.

Oba vědci nejen dohlíželi na odběr samotných vzorků, ale doplňovali také kontext českých nálezů.