Úlevy jsou spíš výjimečné. Kabát můžou sundat jen s povolením velitele. „Pokud je požár v bytě nebo nehoda s vyproštěním, můžeme na to, že bychom pracovali jen v tričku, zapomenout. Musíme tak myslet i na pravidelné pauzy na pití,“ řekl mluvčí krajských hasičů Jaroslav Mikoška.

K zásahům jich navíc nyní jezdí mnohem víc než je běžné. „Musíme se častěji střídat,“ vysvětlil Mikoška.

Vysoké teploty trápí i řadu dělníků, kteří musí pracovat venku. Své o tom ví například zaměstnanci vyškovské Vytezy, která se mimo jiné stará o veřejné osvětlení. „Zaměstnavatel nám pití nekupuje. Nemůžeme mít ani víc přestávek, musíme stihnout termíny,“ pokrčil rameny jeden ze zaměstnanců.

Podle ředitele Vytezy Michala Koutníka ale režim venkovních prací přizpůsobují počasí. „Buď začínáme brzy ráno nebo práce, které by se v horku nedaly zvládat, odsuneme,“ vysvětlil.

Pití zatím dělníkům kupovat nehodlají. „Ta největší horka už skončila a ve vyškovských vodovodech teče skvělá voda,“ dodal Koutník.

Opatření při tropických teplotách
• Vysokými teplotami jsou nejvíc ohrožení staří lidé a chronicky nemocní. U těch hrozí až zástava dechu nebo infarkt.
• Rizikovou skupinou jsou i děti. Nemají pocit žízně, takže je třeba dohlížet, aby dostatečně pily.
• V těchto dnech záchranáři doporučují zpomalit, oblékat se do vzdušného a lehkého oblečení a ochlazovat si byt.
• Upozornili také na to, že lidé nemají nikdy nechat samotné děti v zavřeném autě. Ani když odejdou jen na chvíli.

Jihomoravští záchranáři mají přes tři sta výjezdů denně. Desítky z nich jsou kvůli horku. „Je to velký nárůst,“ okomentovala mluvčí Michaela Bothová.

Dlouhodobé tropické teploty sužují hlavně staré lidi. Nemalý počet výjezdů však záchranáři mají i ke kolabujícím mladým lidem. „Jedná se mimo jiné i o pracující venku, například právě dělníky na stavbě. Je třeba hodně pít, zakrýt hlavu a dělat si častěji pauzy,“ doporučila Bothová.

Naopak horko snášejí dobře řidiči, kteří pracují pod blanenskou autobusovou dopravou. „Jezdí v klimatizovaných autobusech a v tropických dnech jim také zajišťujeme pití,“ sdělil za dopravce Richard Maňousek.

Vysoké teploty ovlivňují i lidskou aktivitu. „Lidé jsou unavenější a nervóznější,“ sdělila hodonínská neuroložka Marie Hudečková.

Podle ní výrazněji horko postihuje právě neurologické pacienty. „Častěji je trápí migrény, závratě a bolesti zad. V čekárně jsou pak méně tolerantní,“ popsala.

Horko způsobuje problémy také klientům blanenské charity. Kromě toho, že se jim mnohem hůř hojí otoky a rány, jsou někteří klienti agresivnější. „Letos je to poprvé, co jsme jim museli navýšit léky proti agresivitě. Klienti se pořádně nevyspí, nemůžeme s nimi chodit ven, jak jsou zvyklí. Nedostatek pohybu a narušení režimu kvůli vedru snášejí velmi těžko,“ uvedla vedoucí stacionáře Hana Tenorová.

Naopak s větší agresí se i přes velká horka zatím nesetkali na úřadech práce jižní Moravy. „Snažíme se jim služby poskytnout v co nejkratším možném čase, aby se v neklimatizovaných prostorech nemuseli dlouho zdržovat,“ zmínila mluvčí Kateřina Beránková.

Opatření kvůli vysokým teplotám řeší vedení jednotlivých pracovišť. „S kratší pracovní dobou ale pracovníci počítat nemůžou,“ dodala Beránková.

Naopak na vyškovském městském úřadu se s agresivními klienty občas setkají. „Nicméně bych to nepřipisoval počasí,“ řekl mluvčí města Michal Kočí.

ALENA GRYCOVÁ
MARTINA MORESOVÁ