V areálu místního Slováckého veslařského klubu vzpomíná na svůj první závod. „Před devíti lety jsme tu jen posedávali na lavičkách, neměli jsme žádné pořádné zázemí, natož pak stan. Byli jsme ale dobrá parta, tehdy s námi ještě veslovali i pánové. Hlavní bylo, abychom se pobavili, a abychom si to užili. A i letos, podeváté, je náš cíl stejný,“ usmívá se Krejčiříková.
Jednadvacet dam ve stylových růžových tričkách, které svým nápisem na zádech jasně naznačují, že nejde o žádná ořezávátka, jen přitakává. „Jak vidíte, jsou mezi námi holky mladší i starší. Věkové rozpětí je asi od dvaceti do padesáti let. Více než tři čtvrtiny z nás jezdí stabilně,“ ukazuje na svůj tým akční Břeclavanka.
V první rozjížďce měla ryze ženská posádka Dračic čas lehce nad minutu. „Umíme to ale i lépe, musíme se víc snažit! Ono to na pohled vypadá jednoduše, ale opak je pravdou. Složité je veslování v tom, že člověk musí chytit tempo. Tomu by měl pomoci bubeník, který ho udává a radí, kde a co během jízdy zlepšit. Za mě je bubeník vůbec nejdůležitější osobou dračích lodí,“ zdůrazňuje žena.
Zatímco loni si dámy před akcí stihly dvakrát zatrénovat, letos jely takzvaně zostra. „Dvacet lidí se přece jen těžko sejde, časově je to náročné. Letos jsme proto od tréninku upustily. Akcí máme totiž více. S kolegyněmi z práce jsme se ještě, a už pošesté, účastnily projektu Do práce na kole. Dokonce jsme vyhrály i v pravidelnosti. Nás pět holek totiž jezdilo do a z práce opravdu každý den a v jakémkoli počasí,“ překvapuje Krejčiříková, která se ráda baví a často navštěvuje nejrůznější akce a festivaly ve městě.
Vyzývá zároveň všechny nadšence, kteří o účasti v příštím ročníku Břeclavského draka uvažují, aby neváhali a do klání se přihlásili.
„Pokaždé je to velice příjemně strávená sobota na vodě se skvělými lidmi. Zase je to trošku jiný druh sportu, který ale určitě stojí za vyzkoušení,“ láká sympatická Břeclavanka.
