Soukromý investor vedení městyse se záměrem stavby oslovil už na konci loňského roku. V lednu došlo mezi zastupiteli a zástupci karlovarské společnosti Meridian Nová Energie k pracovní schůzce. „Většina zastupitelů se pak v červnu vyjádřila pro uspořádání referenda,“ přiblížil drnholecký starosta Jan Ivičič.

Větrné elektrárny by mohly stát v okolí nejvyššího bodu drnholeckého katastru. „A to na hranici katastru s Vlasaticemi. Vzdušnou čarou je to několik kilometrů od zástavby,“ podotkl Ivičič.

Ve středu od šesti hodin večer v drnholeckém kulturním domě odprezentují zástupci investora záměr obyvatelům. Jejich reakce jsou zatím podle všeho rozporuplné. „A už si nepustíme ani draka a levnou elektřinu nám to nedá. A k dělům přibudou zvuky vrtulí. Ach jo,“ napsala k informaci o konání referenda na oficiálních facebookových stránkách Drnholce kupříkladu Martina Stratilová.

Další pak, jako třeba Milana Kováře, zajímalo, jaké výhody budou mít z případné výstavby Drnholečtí. „Půjdou peníze do rozpočtu? Bude přímo napájený městys nebo jeho část?“ ptal se v diskuzi pod příspěvkem.

Starosta Ivičič pro Deník Rovnost uvedl, že elektřinu přímo z větrných elektráren městys odebírat nebude. „Ovšem nějaké finanční pobídky zde jsou,“ podotkl.

Jaké množství větrných stožárů by se nad městysem mohlo roztočit, ještě jasné není. Reakci investora se Deníku Rovnost v úterý získat nepodařilo. „Sami investoři počet kusů neznají. Čekají na výsledek referenda, aby mohli vůbec rozjet projektovou dokumentaci,“ řekl starosta.

Jméno městyse se ve spojitosti s větrnou energií neskloňuje poprvé. O možném zbudování vrtulí se hovořilo již v roce 2007. Tehdy šlo však o jiného investora. Jak Deník Rovnost informoval, v okolí Drnholce mělo vyrůst na sedmnáct větrných elektráren. Projekt větrného parku ve směru na Litobratřice však nakonec ztroskotal.

Místní referendum se v Drnholci bude po letech konat vůbec poprvé. „Za mého starostování zde žádné nebylo a za posledních pětadvacet let, co zde žiji, taky ne. Věřím ale, že i díky tomuto referendu by mohla být i volební účast v Drnholci vyšší,“ nechal se slyšet Ivičič.

Na Břeclavsku se za posledních sedm let uskutečnila hned dvě referenda. Obě však byla neplatná. První z nich se konalo v roce 2014. Mikulovští v něm tehdy rozhodovali o budoucnosti tamní chátrající hasičské zbrojnice. V tehdejším historicky první referendu se zvažovalo její využití jako tržnice. Protože se však vyjádřilo pouze 19,3 procenta Mikulovských, skončilo jako neplatné.

O dva roky později, v roce 2016, zase rozhodovali v referendu o nákupních centrech Břeclavští. Odpověď na otázku, zda chtějí, nebo nechtějí v centru města další velkoprodejnu, však odevzdalo jen 25,8 procenta místních.