Zatímco on odolává, rány dopadající do běžného života řady obyvatel jsou nyní podle psychologů natolik silné, že lidé mohou snadněji propadat závislostem.

„Jsou z aktuálních témat nervózní, zmiňují je při psychoterapeutických sezeních,“ uvedl pro Deník předseda jedné z poboček Asociace klinických psychologů Jan Bažant.

Čokoládový festival ve Valticích se konal ve vinařství Chateau Valtice
Omámení čokoládou. Na festivalu ve Valticích se lidé ládovali jídlem radosti

K vlivu pandemie na psychické potíže již existují přesná data, na podložení přesných dopadů války a špatné ekonomické situace na duševní zdraví lidí je však ještě příliš brzy. Psychologové tak u nich mohou hodnotit pouze vlastní zkušenost. „Data týkající se pandemie zachytila nárůst výskytu depresivních a úzkostných onemocnění. Faktorem byla zejména izolace a nejistota, jak se situace bude vyvíjet. Postiženou skupinou byli lidé s nižším socioekonomickým zázemím, mladší nebo naopak lidé staří,“ popsal Bažant.

Nárůst deprese

Podle studie uveřejněné v časopise Epidemiology and Psychiatric Sciences byl v České republice v souvislosti s obavami o zdraví spojenými s pandemií covidu a možnými ekonomickými následky zaznamenán nárůst výskytu deprese, úzkosti a psychických poruch: u deprese je riziko trojnásobné, u úzkosti dvojnásobné.

Podle Bažanta však lidé neřeší podobné obtíže konstruktivně a sklouzávají často k jednoduchému řešení. „Zaznamenali jsme i zvýšení obtíží s nadužíváním některých návykových látek, zejména alkoholu,“ sdělil.

Třetina obcí na jihu Moravy dýchá zkažený vzduch, dusno je v Louce a Lhotě
Třetina obcí na jihu Moravy dýchá zkažený vzduch, dusno je v Louce a Lhotě

To potvrzuje i brněnská Společnost Podané ruce poskytující služby v oblasti prevence a léčby návykového chování. Počet těch, kteří vyhledávají pomoc v jejích centrech, se zvyšuje. Jenom loni se organizace postarala o téměř jedenáct tisíc lidí. Jednalo se o historicky nejvyšší počet klientů v jednom roce za dobu posledních třiceti let.

Návrat k drogám

Vliv na užívání návykových látek má potom podle ředitele společnosti Jindřicha Vobořila nejen pandemie, ale právě i špatná ekonomická situace. Vrátili se k nim i ti, kteří svoji závislost už v minulosti porazili. „Již za pandemie lidé častěji sahali po psychoaktivních látkách a alkoholu. Týkalo se to zejména těch, kteří měli problém už dříve nebo se pohybovali na hraně rizikového chování. Bohužel se k nám vraceli i dlouholetí abstinující. Například se navýšily počty lidí, kteří se k nám vraceli na substituční léčbu. Peněžní problémy, nezaměstnanost, ale i stres spojený s válkou může mít podobné důsledky,“ popsal Vobořil.

To potvrzuje i Tereza Ryzáková, která ač na jihu Moravy dnes pomáhá lidem dostat se ze závislostí, sama čtrnáct let brala drogy. „Lidé se setkávají s novou situací, kterou nikdy nezažili a může se stát, že se vracejí k užívání návykových látek. To mohu potvrdit,“ sdělila Deníku.

Dobrou zprávou je, že mnozí se snaží své problémy řešit také pozitivní cestou. Někteří si už zvykli vyhledávat pomoc psychologů. Podle předsedy Bažanta došlo totiž v době pandemie i ke zvýšení potřeb klinicko-psychologické péče. Limitujícím faktorem je však kapacita k jejímu poskytování. Poptávka po péči klinických psychologů výrazně převyšuje nad nabídkou. „Nakolik se však válka na Ukrajině a stávající společenská situace promítne do dlouhodobého zvýšení poptávky po péči, si ještě budeme muset počkat,“ uzavřel Bažant.