Aby se takové závody kvalitně nachystaly, chce to podle Kratochvíla mít už zkušenosti a také tomu věnovat čas.
Není ovšem ve vozatajství žádným nováčkem, takže si s tím on a ostatní Krumvířští poradili dobře.
Sobotní klání bylo již čtvrtým ročníkem. „Od začátku se scházíme většinou ti stejní lidé. Jen se vždycky třeba přidá někdo nový. Ale určitě je tady letos víc diváků, čemuž nahrává hlavně to hezké počasí. Za co jsem opravdu rád," pochvaluje si Kratochvíl.
close
info
Zdroj: DENÍK/Aneta Beránková
zoom_in
Do Krumvíře přijeli závodníci například z Moravské Nové Vsi, Lanžhota, Čejkovic nebo také z Brna. „Většinou to je tak, že kam jezdíme my, tak pak oni zase jezdí za námi. Vše samozřejmě záleží na čase a také na penězích. Většina z nás to dělá při svém normálním zaměstnání," přiznává muž.
O nejlepších z nich rozhoduje pokaždé souhra kočího s koňmi, přesnost a čas. „Je vidět, kdo jezdí a kdo nejezdí. Člověk to musí mít v rukách, musí být s koněm sehraný, nachozený. Dřív koně dělali denně na poli, takže ta souhra tam byla. Teď už je to jenom hobby, protože práci na poli zastane především technika," zmiňuje kočí.
Překážky na trase si každý pořadatel vozatajských závodů připravuje sám, žádná přesná pravidla neplatí. „My jsme se snažili, aby to bylo trochu terénní, ale to je taky tím, že my tady na to máme vhodný plac. Můžeme se při přípravě vyřádit," pochvaluje si muž.
Pestrost dráhy oceňují také přihlížející zástupy diváků, kterým se mnohdy při jízdách tajil dech.
