Především v Hodoníně jsou městští zastupitelé netrpěliví, a už veřejně mluví o demontáži či bourání dotované stavby za víc než deset milionů korun. „Kola tam nejsou. Zajímalo by mě, kolik stojí provoz. Nakonec možná zjistíme, že to je bůhvíkolik peněz. Možná bude opravdu nejlepší, když cyklodům zboříme,“ přemítal na posledním zasedání zastupitel Rostislav Blata.
Jeho kolega Ivo Knápek připomněl, že některá města po dvou letech přistoupila k demontáži těchto parkovacích domů pro kola. „Protože je nikdo nevyužíval. Možná ušetříme tím, že zaplatíme dva roky nájmu, demontujeme to a pošleme do šrotu,“ uvedl Knápek před schválením výkupu pozemků kolem cyklověže od Českých drah za více než 160 tisíc korun. Dosud má město pozemky v nájmu za víc než dvacet tisíc korun.

Lidé v Hodoníně přitom vznik cyklověže s určitými výhradami vítali. „Pro Hodonín přínos má, ale především pro turisty. Odhaduji, že místní jej budou využívat méně. Zvláště ti, kdo hledí na každou korunu, si budou kola zamykat do stojanů,“ předjímala Renata Neradová z Hodonína. Podobně situace vypadala i včera po poledni. V moderní věži zaparkovalo deset kol, v okolí jich stálo dvanáct.

Nový chodník v Komenského ulici v Dubňanech.
Při stavbě chodníku nedodrželi předpisy a zbořili mi plot, stěžuje si místní

V nedaleké Břeclavi využívají cyklisté věž pro jízdní kola od podzimu loňského roku. S jejím provozováním jsou spokojení. „Cyklověž funguje dobře a plní účel, kvůli kterému vznikla. Tedy umožnit bezpečné zaparkování kol, o které jejich majitelé nechtějí přijít,“ zhodnotil mluvčí břeclavské radnice Jiří Holobrádek.

Jak dodal, obsazenost cyklověže kolísá v souvislosti s denní dobou a ročním obdobím. „Kolem druhé hodiny odpoledne bývá obsazená zhruba z jedné třetiny. S příchodem jarního počasí a zvýšeným počtem cyklistů v břeclavských ulicích lze předpokládat, že počet zájemců o cyklověž poroste,“ domnívá se Holobrádek.

Kapacita obou věží je 102 kol pro dospělé nebo elektrokol a šestnáct kol pro děti. Celodenní stání stojí pět korun.

Ilustrační foto.
Pochůzky ve svém rajónu jako za první republiky. Chtějí větší kontakt s lidmi