Měšťanský dům v Mikulově z osmnáctého století už stál jeho majitelku čtyři a půl milionu korun. Jitka Plesz, která žije převážně ve Vídni, si starý dům vyhlédla v roce 2007. Do Mikulova jezdila mnoho let se svými žáky z umělecké školy v Rakousku a město se jí velmi zalíbilo.

„Řekla jsem si, že bych se chtěla v důchodu něčím bavit, takže jsem chodila po Mikulově a vybírala. Jsem umělkyně, přemýšlela jsem i o otevření galerie,“ vylíčila důvody koupi přes dvě stě let starého domu. A jak dodala, do nájmu nechtěla.

Ve Vídni vystudovala usměvavá důchodkyně dějiny umění a v současné době vyučuje dekoraci a nabízí také soukromé restaurátorské kurzy nábytku, zrcadel nebo rámů.

„Hned ze začátku jsem musela dát půl milionu do statiky. Pak už zůstaly jen obvodové zdi, shodili jsme dokonce i střechu a stropy. Také jsme našli sklep asi ze šestnáctého století. Je součástí únikových sklepů pod Mikulovem,“ popsala trnité začátky Plesz.

Jako jednu z podmínek pro koupi domu si u památkářů stanovila možnost vybudování tří podkrovních pokojů, díky kterým může splácet mnohamilionovou hypotéku. Pokojíčky nesou názvy podle vinných odrůd.

„Není umění opravit fasádu, ale když už se něco dělá, mělo by to být i funkční,“ zdůraznila. A doplnila, že mnoho Mikulovčanů ani neví, že dům je přístupný veřejnosti a je v něm dokonce galerie.

V ní dává vyniknout i svému dalšímu velkému koníčku, a to vaření. „Eat-art jsem i vyučovala. Moc mě baví dělat z jídla i něco víc,“ usmívala se a vysvětlila tím i název netradiční galerie v Mikulově.

„Dům byl ve velmi zoufalém stavu, takže jsme rádi, že našel majitelku. Ta do něj dala navíc své peníze a dům dnes vypadá velmi dobře,“ byl spokojený starosta Mikulova Rostislav Koštial.

Ten i sám přiznal, že k ulici, která se nachází z druhé strany náměstí, má město co se týče oprav velký dluh. A radnice by potřebovala asi dvě stě milionů, což by i za přispění nejrůznějších dotací byl v dnešní době problém.

„Podle mého je potřeba tyto nemovité památky citlivě prodávat bohatým investorům. Měšťanský dům považuji za základní kámen pro tuto ulici, která je zatím nedoceněná,“ připustil Koštial.

I samotná majitelka žádala o dotace Jihomoravský kraj. Ale neuspěla. O podporu z Evropské unie se ani nepokoušela. Od začátku února má však možnost získat peníze v soutěži o nejlépe opravenou památku, kterou vypsal kraj.

„Zařazení je pro mě uznání. Případné vyhrané peníze by mi určitě pomohly, musím ještě udělat fasádu za rohem,“ přiznala.

„Je dobře, že někdo na vlastní náklady opraví staré domy v Mikulově. Už jsem se tam byla párkrát podívat, je to opravdu moc hezký dům. I majitelka je moc příjemná a hrozně dobře vaří,“ neskrývala radost Lucie Šebestová z Mikulova.