Prachař rozhodnutí opírá o tvrzení, že současná kapacita je dostačující. „Zatím to beru s velkou rezervou, za osm let jsem podobných prohlášení slyšel dost. Pořád si myslím, že zvítězí zdravý rozum. Propojení mezi Vídní a Brnem by mělo být do čtyř pruhů," je nadále přesvědčený mikulovský starosta Rostislav Koštial.

Neskrýval překvapení. Zúčastnil se několika předchozích jednání s Rakušany, kde převažoval příklon k rozšířeným variantám. V sousední zemi pozastavili výstavbu napojující dálnice u obce Schrick, stejně jako Češi R52 u Pohořelic. „Nevím, co za tím je. Rakušané mají rychlostní silnici schválenou zákonem. Tomuhle kličkování moc nerozumím a je pro mě překvapivé," pokračoval Koštial. Zaskočený byl také jihomoravský hejtman Michal Hašek. Rakušané povedou čtyři pruhy až po Poysbrunn. Tam skončí. U hranic poblíž Mikulova se pak potkají dosavadní dvouproudé cesty.

Obrovský potenciál

Ačkoliv se současný ministr dopravy vyslovil pro skromnější a méně nákladnou verzi, plánovaná dopravní úleva pro Mikulov zůstala. Stejně jako v případě původně zamýšlené rychlostní silnice, ani nyní nepovede cesta zastavěnou částí města, nýbrž okolo něj. Po nově zbudovaném „obchvatu".

Pro Mikulov je klíčová ještě další věc: s přímým rychlostním spojením by se stal atraktivnějším pro investory a pomohlo by to i stávajícím zaměstnavatelům. „Velkokapacitnější komunikace by prospěla. Zvýšila by se tím dostupnost. Nedovedu ale odhadnout, jak výrazně jsou tamní firmy navázané na Rakousko," poznamenal ředitel břeclavské pobočky úřadu práce Lubomír Marko.

Že by čtyři pruhy byly prospěšnější, si myslí také podnikatel Jiří Machovský, který má v Mikulově penzion. Pravidelně jezdí do Brna a zpět. „Obecně se předpokládá, že bude docházet k nárůstu dopravy. Řidiči ze severu jedou přes tuto silnici, podle mě je to nevyhovující. Samozřejmě neznám studie, ale máme hosty z Polska, Litvy nebo Ruska. Většinou projíždí na jih a jedou právě silnicí od Pohořelic. Potenciál je obrovský," reagoval muž. Nicméně také dva pruhy mají své zastánce. Patří mezi ně řada ekologických hnutí i dolnověstonický starosta Josef Hasník. Hotovo má být do roku 2018.