Pavel Stančík se do Ladné přistěhoval před třinácti lety. O náladách mezi lidmi, referendu a bouřlivých diskuzích vztahujících se k odtržení o Břeclavi se tak dozvídal postupně. Především z dobových dokumentů, jež se nacházely v domku, který podědil. „Lidé byli rozdělení na dva tábory, což bylo patrné z reakcí, které jsem se dočítal. Jedni byli pro, druzí proti. Bylo zajímavé číst si o tom, že se lidé hodně báli,“ tlumočil.

Zpětně s odstupem dvaceti let se domnívá, že obavy vůbec nebyly na místě. „Obec se o sebe dokáže postarat, finančně na tom není vůbec špatně a začala vzkvétat. Věci, které předtím nebyly možné, v současné chvíli už stojí. Máme vybudovanou krásnou halu nebo zrekonstruovanou školu. A to jsou věci, které by podle za starých podmínek možné nebyly,“ zhodnotil Stančík.

Břeclavští nyní řeší změny týkající se vyhlášky o pohybu psů ve městě. Snímek je ilustrační.
Břeclavští o nových pravidlech pro psy: vodítko vždy, náhubek s otazníkem

Obyvatelé obce, kterých je v současnosti téměř třináct stovek, rozhodli o odtržení od Břeclavi v referendu v lednu 2004. K urnám jich tehdy dorazilo na osmdesát procent, tedy zhruba osm stovek. Pro samostatnost hlasovalo více jak šest stovek z nich. Rozbuškou bylo především uzavření místní základní školy. Žáci by nově museli jezdit do více jak šest kilometrů vzdálené Staré Břeclavi. Vozit je tam měl školní autobus. K osamostatnění nakonec došlo z různých důvodů až o dva roky později, a to 1. července 2006.

Odtržení od Břeclavi lidé, které Deník v obci oslovil, ani po dvaceti letech nelitují. „V osamostatnění vidím jen samá pozitiva. Vše je na vzestupu. I kultura. To, co bylo pod Břeclaví, se s nynějším stavem nedá vůbec srovnat. Vybudovala se čistírna odpadních vod, máme nový kulturák, opravenou školu a postavenou školku. Za mě je tedy jedině vše perfektní,“ pochvaloval si vinař Stanislav Holub, který je současně i členem místního mužského pěveckého sboru Lanštorfčané.

Z výletu k soutoku Dyje s Moravou.
CHKO Soutok bude nejpozději za rok. Ministerstvo už teď řeší málo vody či komáry

Po spojení obce s Břeclaví se mu, jak zdůraznil, ani nezasteskne. „Vzdálenost mezi Ladnou a Břeclaví byla velká, je mezi námi letiště. Komplikovanější kvůli tomu bylo všechno. Třeba místní části Poštorná a Charvátská Nová Ves na Břeclav navazují, my jsme byli zbytečně daleko, a tomu odpovídala i naše spolupráce,“ pokračoval Holub.

Spíše pozitivně vnímá dvacet let samostatnosti i asi čtyřicetiletý muž, který se představil jako Adam. „Do Ladné jsem se po letech vrátil a vnímám, jak spousta lidí chválí paní starostku a to, co se v obci udělalo. Shodou okolností si vybavuji dobu, kdy došlo k rozdělení obou sídel. Tehdy mě televize zastavila na zastávce, bylo mi asi dvacet, a její redaktoři se mě ptali na můj názor. Byl jsem rozespalý a bylo mi to jedno. Dneska ale vidím, že jde svým způsobem o výhodu, i když těžko soudit. Ladnou spousta lidí vyhledává, je to taková klidná periferie,“ zamyslel se muž.

Chování mostních konstrukcí mezi Šakvicemi a Vranovicemi při rychlostech do dvou set kilometrů v hodině otestovaly dynamické zátěžové zkoušky. Podzim 2022.
Trať pro rychlé vlaky na jihu Moravy: obavy z hluku, v připomínkách chtějí tunel

O tom, že obci odtržení od Břeclavi více dalo než vzalo, je přesvědčená i starostka Renáta Priesterrathová. „To, co se nám podařilo dokázat za poměrně krátkou dobu, by s Břeclaví nikdy nebylo. Osobně si myslím, že z toho, co jsme si tady vybudovali, by nám Břeclav nevybudovala nic. Pro ni jsme nebyli priorita. A občané Ladné by si to určitě neprosadili,“ domnívá se starostka.

Základní škola, která má pět tříd naplněných dětmi, by podle ní zůstala zcela jistě zavřená. „Postavili jsme si mateřinku, navýšili jsme v ní i počet dětí. To by Břeclavští nikdy neudělali. Ti mají sami se sebou práce dost a ne, aby ještě pečovali o nějakou periferii,“ nechala se slyšet Priesterrathová.

Dům přírody Pálavy vzniká v Dolních Věstonicích.
VIDEO: Nový cíl turistů na Mikulovsku. Víme, kdy otevře Dům přírody Pálavy

Pocity ublíženosti či nevraživosti však podle ní mezi sebou Ladenští s Břeclavskými nepociťují. Téhož názoru je i nynější břeclavský starosta Svatopluk Pěček. „Připojení Poštorné a Charvátské Nové Vsi, jejíž padesátileté výročí si letos shodou okolností připomínáme, bylo jakýmsi logickým krokem, který byl zcela v pořádku. Ovšem Ladná byla připojená uměle a její obyvatelé se s tím nikdy nesžili. Šlo vlastně o samostatnou obec. Její odtržení dle mého Břeclavi přineslo jen méně problémů. Ladenští chtěli být samostatní. A myslím, že jsou dnes rádi, že tomu tak je. Je to tedy ku prospěchu obou obcí,“ okomentoval Pěček.

Jinýma očima na situaci před dvaceti lety pohlíží Dymo Piškula, který město jako starosta vedl mezi lety 2002 až 2010. „Za tehdejší vedení města bych řekl, že odtržení nebylo zrovna věcí, kterou bychom se mohli chlubit. Spíš naopak, nedokázali jsme udržet celek pohromadě. Objektivně je ale třeba také dodat, že snahy o odtržení Ladné se objevovaly už i před referendem za dřívějších vedení Břeclavi. Problémem, který bezesporu odtržení uspíšil, bylo zrušení školy v rámci zefektivnění školského systému Břeclavi,“ vzpomínal pro Deník Piškula.

Aqualand Moravia má za sebou velmi úspěšný rok.
Rekordní rok Aqualandu Moravia, letos areál v Pasohlávkách chystá nový tobogán

Ladná si podle něj nicméně z dnešního pohledu odtržením polepšila. „Určitě tím neutrpěla. A že by Ladná Břeclavi chyběla, se taky říci nedá. Faktem ale je, že pokud by byla součástí Břeclavi, určitě by městu putovalo do rozpočtu více peněz. Jen by muselo pamatovat na to, aby část z nich uvolňovalo i pro potřeby této místní části. Posledních deset dvanáct let se mi zdá, že se moc peněz totiž nedostává ani Poštorné, ani Charvátské Nové Vsi,“ podotkl bývalý starosta.

  • Snímky připomínají nový prapor obce roku 2010