Jako tužky právě vytažené z ořezávátka vypadají některé stromy rostoucí u koryta řeky Dyje v Břeclavi. Kůry a části dřeva je zbavili bobři. I proto od úterního dopoledne školáci společně s ekology omotávali kmeny pletivem. 


V Břeclavi, ale i dalších místech, způsobují chránění bobři evropští škody za miliony korun. Mezi mnohými obyvateli si kvůli tomu získali špatnou pověst, kterou se nyní snaží vylepšit ekologové z lanžhotského sdružení Lužánek. „Chceme ukázat, že 
u nás bobr má své místo a že s ním lze žít. Jsme si ale vědomi, že má i negativní vliv," uvedl předseda sdružení Filip Šálek.

Na ochranu stromů stojících v Břeclavi podél odlehčovacího ramene Dyje získali nadšenci grant, díky němuž nakoupili roxory a pletivo v hodnotě sedmi tisíc korun. „Počítáme, že s tím celkově oplotíme asi třicet stromů. Za den bychom chtěli stihnout zhruba dvě třetiny," sdělil Šálek.

MILIONY KORUN

Projekt si pochvalovala například učitelka přírodopisu na Základní škole Komenského Zuzana Pappová, jejíž žáci se do prací u řeky zapojili. „Děti jsou v přírodě, a ne v učebně, poznávají blízké okolí. Nemusíme složitě cestovat autobusem. Málo rodičů je vyvede třeba do Kančí obory. Děti to obohatí. Hlavně o bobrovi se dozvěděli více než ve škole," řekla Pappová.

Šálek připomněl, že bobra má mnoho lidí především za škůdce. U dětí pak vidí větší otevřenost k novým pohledům na něj.

Především problémy pak s vodními hlodavci řeší Povodí Moravy. „Výskyt i množení bobrů zaznamenáváme na Břeclavsku jak na Dyji, tak na prakticky všech přítocích. Dá se ale říci, že množství škod je podobné jako v předešlých letech," sdělil mluvčí podniku Petr Chmelař.

Pár týdnů starou stopu za sebou zanechal bobr třeba na stromech u mostu, který odděluje městskou část Stará Břeclav od centra. „Výrazné škody jsou v narušení ochranných hrází, kde si bobr vytváří nory a tato poškození mohou vést k průsakům hrází a jejich destrukci," informoval Chmelař. Podnik za opravy a zábrany platí celkově miliony korun ročně.

Drobnými pracemi, mezi něž patří právě oplocování, bojuje i město Břeclav. Podle Šálka je pro bobra nejlepší sezonou v ohryzávání stromů právě podzim a zima. „Uvádí se, že je noční živočich, ale je schopný být aktivní i ve dne. Bobr je docela přizpůsobivý. Jsou případy, kdy jej lidé viděli například na štěrkové lavici. Chodil už i po městě," vzpomněl Šálek případy z břeclavských ulic.