Jak vnímáte současnou situaci okolo vaší sbírky básní?
Nebyl to první výtisk, kniha byla tak levná i proto, že se jednalo o dotisk. Poprvé vyšla už v roce 2002. Starosta z toho nic neměl, napsal jsem i scénář k filmu o Lednicko-valtickém areálu, ze kterého jsem také nic neměl. Ale napsal to starosta. Přitom běžně takový film má rozpočet tři miliony korun a my jsme to natočili za dvě stě tisíc. Scénář jsem dodal zdarma, stejně jako k Moravským letopisům. Ukazuje se to jako špatné a velký problém. Takže co k tomu mám říct.

Necítíte to jako střet zájmů?
V čem by měl být střet zájmů? Tajemník, i když nevěděl, že je to moje kniha, ji objednal, vybral ji jako dárek, stejně jsme si od této firmy něco objednávali. Já jsem navíc knihu neprodával, město ji kupovalo od tiskařství Pálka. Tak potom střet zájmů je i to, že starosta zadarmo udělal scénáře k filmům.

Proč vedení města tuto knihu objednalo?
Tajemníkovi se cena tisku zdála být optimální, z rozpočtu se na to uvolnilo sto sedmdesát tisíc korun. Problém je v tom, že byť jsem na tom neprofitoval, tak jsem knihu napsal. Navíc jsme ji rozdávali jako dárek. Já jsem z toho, že se knížka koupila, dvakrát nadšený nebyl. A jestli má někdo pocit, že se vytiskne kniha za sto sedmdesát tisíc a starosta z toho má tři sta tisíc, tak to nevychází.

A píšete básně i teď?
Básničky píšu pořád. Byl bych rád, kdyby i současný starosta napsal scénář k nějakému filmu na propagaci Břeclavi a daroval jej městu. Například na filmu o Lednicko-valtickém areálu město vydělává. Prodalo se jej přes osm tisíc kusů.

Kam vůbec takové dárky jdou?
Město je dává při vítání občánků maminkám nebo lidem, kteří slaví významná jubilea. A také je dostávají třeba důchodci či návštěvy. Podle mého najde vedení radnice v dalších letech mnoho lidí, kterým knihou může udělat radost. Měl bych se snad omlouvat i za ty scénáře?