Přestože je ve městě pouze krátce, stihl se už seznámit i s farníky a jejich těžkostmi. A problémy s češtinou? Tak ty nemá rodák z Katovic téměř žádné.

„Zase tak dobře se ještě nedomluvím. V Česku jsem teprve rok. Do této země jsem se zamiloval. Mám tady kamaráda. Od něj jsem se doslechl, že je v republice nedostatek kněží. No a protože jsou Češi, a především Moravané, velmi milí a hodní lidé, rozhodl jsem se, že bych jim chtěl sloužit právě tady,“ vypráví Kardaczyński a podotýká, že rozhodně nepřišel proto, aby přivedl lidi k víře.

Velkopavlovickou farnost si podle svých slov ale nevybral. To ani nemůže. Přidělil mu ji, stejně jako všem kněžím na Moravě, brněnský biskup Vojtěch.

„Mým cílem je lidem ve Velkých Pavlovicích, ať už věřícím nebo nevěřícím, pomáhat, být s nimi a sdílet s nimi jejich problémy. Lidé tady toho mají hodně. Dřou se na polích a ve vinohradech. Rozumím jim. Sám vím, co znamená těžce pracovat,“ říká kněz, který tak zlehka sklouzává ke svému původnímu povolání.

„Tři roky jsem pracoval v rodných Katovicích jako horník. Fáral jsem pod zem do větší než dvousetmetrové hloubky. No a potom jsem náhle pocítil, že si mě k sobě povolává Bůh. Těžko vysvětlovat, proč tomu tak bylo a proč si vybral zrovna mě. Člověk v životě vždycky udělá nějaký důležitý krok. Já jsem udělal tento, abych mohl sloužit lidem a Bohu,“ vzpomíná, jak se před dvanácti lety ke svému stávajícímu povolání dostal, sympatický Polák.

Ten předtím, než přišel do Velkých Pavlovic, působil tři roky v horách v italském Toskánsku. „Měl jsem na starosti hned čtyři farnosti. Na Itálii vzpomínám v dobrém. Našel jsem si tam řadu přátel, se kterými jsem stále v kontaktu a cvičím si tak i svoji italštinu,“ směje se Kardaczyński.

Děkovný dopis z Itálie

Největším zadostiučiněním pro něj bylo, když mu tamní farníci poté, co odešel, poslali e–mailem děkovný dopis. „Když jsem jej četl, plakal jsem. Věřím tedy, že i díky tomu, co mi napsali, jsem tam dobře sloužil,“ myslí si kněz, který z Itálie musel odejít kvůli zdravotním těžkostem.

Toskánsko je známe díky výbornému vínu. Jedna z nejlepších tam měl možnost ochutnat také velkopavlovic­ký farář.

„Víno mám moc rád. Především mladé červené. Ochutnal jsem nějaká už i od velkopavlovických vinařů a musím uznat, že jsou vynikající,“ pochvaluje si Kardaczyński, kterého farníci v černém taláru s kolárkem u krku potkají jen výjimečně.

„V Brně jsem byl hodně v kontaktu s mladými lidmi. Mám pocit, že i díky modernímu oblečení jsem k nim našel snáz cestu. V tradicionalis­tickém Polsku či Itálii to však zatím tak běžný oděv pro kněze není,“ je si vědomý rodák z Katovic.

Jak přiznává, nejraději relaxuje sportem. „Zatím mám málo času, protože se teprve seznamuji s farností, takže jsem ještě neměl možnost okolí objevovat. Mám s sebou ale kolo a rád na něm jezdím. Byl jsem si už projet cyklostezku mezi vinohrady a podíval jsem se i k rozhledně Slunečná. Docela rád hraji i fotbal,“ usmívá se Kardaczyński.