Kliknutím zvětšíteVědí, že je najdou. „Výsledky kontrol ukazují, že jsou farmářské trhy méně problematické v porovnání s výsledky kontrol u jiných obchodníků,“ řekl mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva.
Například v loňském roce provedla inspekce kontroly celkem na 596 stáncích. „U 146 jsme vydali protokol. Nevyhovující stav ale za celý rok řešili kontroloři pouze dvakrát. U obou případů se jednalo o prodej potravin bez řádného označení,“ informoval Kopřiva.
Nejčastěji trhy pořádají radnice obcí a ve velkých městech městských částí, kde získávají popularitu i tradici. Například ty v Líšni patří s osmatřiceti stánky k největším v Brně. „Pořádáme trhy pravidelně každý měsíc v létě i zimě už několik let. Prodejce si vybíráme sami, chceme, aby byli opravdu z okolí. Lidé potom ví, odkud jsou produkty, které si mohou koupit,“ popsal líšeňský starosta Břetislav Štefan.
Aby udržely vysokou úroveň farmářských trhů, najímají si některé radnice i soukromé pořadatelské agentury. „Na pořádání trhů jsme vybrali agenturu. Máme je na parkovišti v ulici Jamborova už pátým rokem. Nejsou sice velké, máme do dvaceti stánků, ukázalo se ale, že lidé na ně nechodí jen nakupovat. Přijdou se pobavit se sousedy, setkávají se. Proto pro ně připravujeme také kulturní program, oblíbená je třeba cimbálová muzika," popsala místní trhy židenická místostarostka Monika Doležalová.
KODEX TRHŮ
Aby se na tržištích objevovali jen lokální farmáři a omezil se počet obchodníků, kteří zboží přeprodávají, vznikl před několika lety Kodex farmářských trhů. „Sice se jím trhovci striktně řídit nemusí, ale většina pořadatelů pravidla již zařadila do podmínek pro prodejce," sdělil Kopřiva.
Většina pořadatelů také upravuje poplatky pro prodejce tak, aby pro ně byly výhodné. Za stánek prodejci například v Brně na Vinohradech zaplatí 170 korun. V menších obcích je cena ještě nižší, třeba v Moravanech na Brněnsku určují cenu dohodou s jednotlivými prodejci.
Produkty, které mohou lidé najít na trzích, se v posledních letech rozšířily také o speciální a sezonní potraviny, například zabijačkové. Pro ně si na blanenské farmářské trhy chodí důchodce Michal Král. „Mám moc rád škvarky. A na trzích mají výborné ve stánku uzenářů z Hodonína. Vždycky si je tam koupím, často si vyberu i nějaké uzeniny, třeba párky," řekl muž.
Nápady na směsi sbírám u lidí, říká tvůrce značky Koření od Davídka
Sám vaří a tvoří kořenicí směsi. Zkouší je potom se zákazníky přímo ve stánku. David Jurásek začal před sedmi lety jezdit po farmářských trzích a nabízet jedinečné směsi koření podle vlastní receptury. „Vařil jsem v restauraci v Kotvrdovicích, kde jsem si sám míchal koření. Lidem chutnalo a ptali se, kde ho seženou. Tak jsem je začal míchat," vzpomíná tvůrce značky Koření od Davídka, o kterou je zájem nejen na českých trzích, ale například i v Polsku a Maďarsku.
Nejdříve recepty zkoušel se známými. „Když se jim líbily, začali jsme je prodávat na farmářských trzích. I když v současnosti máme několik prodejen v Česku i na Slovensku, stále považujeme trhy za nejlepší způsob, jak produkt nabízet lidem," říká Jurásek.
Přestože část surovin na výrobu směsí nakupuje, sám pečlivě vybírá dodavatele. „Naše koření je bez glutamátu a soli. Proto jej lidé vyhledávají. Je to kvalitní zboží, které běžně v obchodech nekoupí. Navíc si někteří zvykli, že býváme na konkrétních trzích a cíleně nás tam hledají," vysvětluje.
I když zboží nabízí už i na internetu, trhy Jurásek stále upřednostňuje. „Nejlepší je, když si může zákazník ke koření přivonět, ochutnat ho a vyzkoušet si ho. My mu také poradíme a prodáme přesně množství, které potřebuje. Navíc je to i zpětná vazba pro nás, vidíme, co lidé nejvíce kupují. Říkají nám, co jim chutná, co jim v nabídce ještě chybí. Inspiraci pro nové směsi tak získávám přímo od nich," dodává.
Farmáři nemají čas prodávat, tvrdí tajemník Asociace soukromého zemědělství
Trhy i prodeje ze dvora už několik let zvyšují povědomí lidí o zemědělství ve všech částech republiky. Zákazníci se učí, odkud produkty pochází a jak je maximálně využít. „Chceme, aby v budoucnu do tohoto odvětví přilákaly další a mladší lidi. Třeba i celé rodiny," konstatuje tajemník Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek.
Jak hodnotíte rozvoj farmářských trhů v Česku?
Někteří pořadatelé nás před lety oslovili. My jsme proto našim členům nabídli propagaci, rady a příležitost si prodej na trzích vyzkoušet. Když se potom začal tento trend rozvíjet, podíleli jsme se na založení Asociace farmářských tržišť a vytváření pravidel, která zajišťují kvalitu trhů.
Mají farmáři o trhy zájem?
Většinou se setkáváme s názorem, že je to pro ně těžké. Trhy jsou totiž v hlavní sezoně, kdy se musí starat hlavně o zajištění produkce. Sází, zalévají, sklízí a nezbývá jim čas na to, aby stáli celý den na stánku. Pro mnohé je jednodušší prodávat ze dvora.
Snížil se zájem farmářů o trhy po zavedení elektronické evidence tržeb?
Rozhodně. Mnozí dokonce úplně skončili. I proto, že nechtějí být považovaní za podvodníky. Je nesmysl sledovat, kdo zrovna vlastní kterou bramboru. Těm úplně malým, kteří prodávají třeba jen přebytky, se to navíc nevyplatí. A staří farmáři, kterých je většina, se s pokladnou ani nechtějí učit.
14
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
