„Nejsem věřící. Nepřipadá proto v úvahu, abych Vánoce považovala za křesťanské svátky,“ řekla Buchtová.
 
Stejně jako ona vnímá vánoční svátky více než polovina Jihomoravanů. Přesto, že je jižní Morava religiozní kraj, anketa Deníku Rovnost, v níž redaktoři oslovili celkem tisíc lidí, potvrdila, že narození Ježíše oslavuje jen asi jedna třetina oslovených.
 
„Do kostela nechodím, Vánoce jsou pro mě o setkání s rodinou,“ potvrdila čtyřiašedesátiletá Ludmila Čepová z Blanska. „Nelíbí se mi současné Vánoce. Je to konzum,“ říká Evženie Blažková z Letovic. Pro ni jsou Vánoce důležité hlavně jako pro křesťanku.
 
Mezi jednotlivými regiony je přitom velký rozdíl. Zatímco na Znojemsku ctí Vánoce jako křesťanský svátek třiasedmdesát procent lidí, na Vyškovsku jen pět procent. Nejméně ze všech regionů. Podle sociologa Martina Bastla by to mohlo být i tím, že v kraji, kde se narodil Klement Gottwald, měli silné postavení komunisti.
 
„Skutečně by to mohlo být tím, ale podobné zázemí, jako mělo Vyškovsko, mají i jiné oblasti na Moravě,“ řekl Bastl.
 
Ježíš a rodina
Podle sociologů jsou Vánoce důležité i v tom případě, že ztrácejí duchovní hodnoty. „I když ta tradice není náboženská, je jiná, rodinná. Důležité je, že lidé mají něco před sebou. A to, že se stresují a utrácejí, je proto, že chtějí, aby to měli hezké,“ říká socioložka Barbora Vacková.
„Vánoce jsou pro lidi důležité hlavně kvůli rodině,“ dodala.
 
„Pro mě je na Vánocích nejdůležitější to, že je čas si vydechnout po předvánočním šílenství s úklidem, nákupy a podobně. Vydechnu ale až se štědrovečerní večeří, když vím, že je všechno nachystané a celá rodina sedí v klidu u stolu. Připadám si jako malá holka, kdy Vánoce u nás doma probíhaly stejně,“ popsala dvaačtyřicetiletá Ivona Krš〜ňáková ze Znojma.
 
Vánoce? Nikdy
Evžen Klíma ze Znojemska nemá Vánoce rád. „Nesnáším ověšené stromečky v obchodech a ve výkladních skříních už od října, nemám rád povinnost shánět dárky, zpívání koled, zabíjení kaprů. Na Štědrý den raději zajdu s kámoši do hospody, než bych se tvářil, že mě to baví,“ řekl sedmnáctiletý muž. Někteří lidé mají k Vánocům extrémní vztah. Například pětadvacetiletý Pavel Maláč z Velkých Bílovic na Břeclavsku. Tvrdí o sobě, že je satanista. „Je to svátek narození nepřítele,“ řekl.
 
Kdyby vánoční svátky vypadly z kalendáře, vadilo by to hlavně obchodníkům. Letošní tržby byly opět rekordní. Po〜dle ankety Deníku Rovnost utráceli nejvíc lidé na Břeclavsku. Za dárky dali v průměru zhruba sedm tisíc čtyři sta sedmdesát korun. Nejméně investovali do dárků lidé na Znojemsku, v okrese s nejvyšší nezaměstnaností. Dali za ně čtyři tisíce šest set korun.