Sýr se musí hezky táhnout. Nesmí být vláčný ani tuhý. Na první pohled je poznat, zda jde o polotovar či nikoli. Servírovaný by měl být s tatarskou omáčkou, nejlépe domácí. Totéž platí pro hranolky. Jakmile jsou hozené narychlo do fritézy, body jdou dolů. Smažákomilové z Břeclavska mají o svém nejoblíbenějším pokrmu jasno.
A jak si smažák stojí jinde na jihu Moravy?
Víte, kam v Blansku lidé chodí nejraději, aby si pochutnali na smažáku? My máme jasno.
Lidový smažák za luxusní cenu? Víme, kde v Brně za českou klasiku zaplatíte skoro tři stovky.
Smažený sýr k jídlu každý den? To zažili v jedné restauraci na Hodonínsku.
Jak zpestřit nabídku smaženého sýra, to vědí v restauraci na Vyškovsku, kde nabízejí eidam, goudu, uzený sýr, hermelín, a občas přidají i šunku.
Raději si smažák dám v restauraci, domácí mi tolik nechutná, tak se na Znojemsku vyjádřil jeden z milovníků české pochoutky. Více o fenoménu sýra v těstíčku zde.
Přestože už kilogram sýra na smažák stojí více než maso, jeho obliba mezi lidmi neklesá. Právě naopak. Deníku to potvrdil Milan Hoštický, majitel restaurace Albero ve Valticích. „Smažák je fenomén. V jednom velkém průzkumu dokonce skončil na šestém místě. Předběhly ho snad jen pokrmy jako svíčková, guláš, vrabec se zelím nebo ptáček s rýží. Je to zvláštní, ale drží se stále vysoko. Můžete mít v menu nejrůznější speciality, ale když nemáte smažák, tak je zle,“ usmíval se.
Když ho mají v denní nabídce, zaplatí za kombinaci s hranolkami a tatarkou lidé okolo sto sedmdesáti korun. „O větší gramáži ho máme i běžně v jídelním lístku. Tam je pak cena vyšší. Bez přílohy vyjde smažený sýr na dvě stě třicet korun,“ vyčíslil Hoštický.
Zhruba dvě stě až dvě stě padesát korun je částka, kterou jsou ochotní za svůj oblíbený pokrm zaplatit i smažákomilové. Například Rakvičanka Monika Salay. „Jsem ochotná si ho v restauraci dát tak do těch dvou set padesáti korun. Vyšší cena už není pro mě. To by mi ani nechutnal. Smažák je naprostá topka. Ale samozřejmě není smažák jako smažák. Vždycky záleží na použitém sýru. Někdy si ho udělám i doma, smažím si zpravidla goudu,“ zmínila žena.
close
info
Zdroj: se svolením autora
zoom_in
Smažák je pro řadu lidí naprosto bezkonkurenčním pokrmem. Někteří si ho dávají při návštěvě každé nové restaurace.
Lidí jako ona obsluhují Hoštičtí ve svojí restauraci stovky. „Jsou tací, kteří otevřou jídelníček a první, na co se zeptají, je právě smažák. A běda, jak ho nemáte. Jednou jsme ho zkusili vyřadit, už nám trošku lezl krkem. Věřte, nebo nevěřte, ale do měsíce jsme ho museli vrátit. Je to prostě bestseller,“ překvapil restauratér s tím, že v mnohých restauracích je navíc stále ještě jedinou alternativou pro vegetariány.
play_fill
Jakékoli jiné jídlo podle jeho zkušeností k obědovému menu nenatáhne tolik, jako právě smažák. „Cokoli nabídnete, nikdy nebudete mít takový úspěch, jako když do menu vepíšete smažák. Okamžitě máte restauraci plnou. Asi se není co divit, je to zkrátka naše národní jídlo. Údajně ho zkoušeli obalovat a smažit už od středověku. Boom pak nastal za první republiky,“ poznamenal Hoštický.
Za svátost s nadsázkou smažák považuje i Jihomoravanka Adele Steinbock. „Momentálně žiji ve Švýcarsku, takže kdykoli se vrátím domů a můžu si vybrat mezi svíčkovou, gulášem a smažákem, jdu do smažáku! Přitom se dělá ze sprostého třicetiprocentního eidamu, proboha! Ale nedokážu tomu odolat,“ smála se mladá žena.
Hned několikrát porovnávala chuť smažáku v Česku i Švýcarsku. Ten tuzemský je podle ní ale bezkonkurenční. „Tady do něj přimíchávají ementál. Vůbec to k sobě nesedí. Doma si ho můžu dát jak v housce, tak i s brambory a tatarkou. Vzpomínám si, jaký fenomenální smažák mi dělávala babička. Několikrát obalovala rožky, aby netekl. Byl prostě dokonalý. O víkendu se vracím zase domů, tak si hned někam zajdu, mňam!“ pochvalovala si Steinbock.
Sto padesát korun by za něj i s hranolkami a tatarkou dala třeba v neoveské restauraci Bolero, kde denně vaří meníčka. „Cenu nikdo neřeší. Kdo si ho chce dát, dá si ho tak jako tak. Smažák je zkrátka národní jídlo. Kam se na něj hrabe svíčková nebo guláš. Většina hostů říká, že v hospodě chutná jinak než doma. Lépe. Nevím, co na tom je,“ usmívala se servírka Lucie Sopková.
Jsou lidé, jako třeba Dominik z Mikulova, kteří neodejdou z restaurace, aby v ní neochutnali smažák. Ani on by za porci s hranolkami a tatarkou více jak dvě stě padesát korun nedal. „Smažák prostě miluji. Dokonce na něj někdy i píšu recenze. Otestovat ho musím všude, kam přijdu. Sýry mám moc rád obecně, takže cheddar, eidam, gouda, ovčí, kozí, to je u mě na denním pořádku,“ vyprávěl redaktorce.
Pochopitelně, že smažený sýr není v jeho jídelníčku denně. „Zpravidla jednou za čas, jinak bych mohl kutálet sudy. Jednou jsem ho v Chorvatsku dokonce snídal,“ přiznal se s úsměvem muž.
play_fill
Zásadní podle něj je nejen to, jak smažák chutná, ale i to, jak vypadá. „Základem je sýr alá trojúhelníček. Je to hezčí tvar, než když je čtvercový. Třešničkou na dortu je pak trojobal. Strouhanka musí pěkně přilnout k sýru, splynout hezky s moukou a vajíčkem. Nedávno jsem v trojobalu ochutnal i šedesátiprocentní nivu a bylo to taky dobré,“ popsal Dominik.
Smažák je podle restauratérů zkrátka zapsaný v análech české gastronomie. „Vůbec není pravda, že by si ho dávali jen lidé chudší a střední třída. Naopak. Spousta movitých jde cíleně po smažáku. Opravdu je ohromně oblíbený. Možná je to i tím, že je tak nějak spojený s nostalgií. Dříve býval v restauracích jen guláš, svíčková, utopenci a právě smažák. Už za komunistů. Bylo to jídlo dostupné, které ale tím, jak je tučné, zasytilo,“ zavzpomínal Hoštický.
Kolik stojí na Břeclavsku smažák v meníčku?
• Albero, Valtice
Smažený sýr, hranolky a tatarka – 170 Kč
• Pipi Gril, Břeclav
Smažený sýr nebo hermelín, hranolky, domácí tatarka - 152 Kč
• Bistroška, Břeclav
Smažený sýr, hranolky a tatarka – 125 Kč
• Sportklub, Kostice
Smažený sýr, vařené brambory. Tatarka - 180 Kč
• Jánský dvůr, Břeclav
Smažený sýr, hranolky, domácí tatarka – 120 Kč
• Bolero, Moravská Nová Ves
Smažený sýr, hranolky, tatarka – 150 Kč
