Vyhodit starý papír do kontejneru, nebo ho raději skladovat, pak odevzdat do sběru a utržit za něj možná i několik set korun? Mnozí lidé by ještě před několika lety volili druhou možnost. Dnes by s takovým řešením prohloupili. Drobné výkupny zavírají a větší podniky hledají firmy, které by starý papír odvezly a zlikvidovaly. Nejlépe zadarmo. Takových je ovšem málo.

„Místní lidé za papír nic platit nemusejí, ale ani za něj nic nedostanou. Pokles cen za papír začal už loni v listopadu. Podnikatelé u nás zaplatí za odevzdaný papír několik desítek haléřů za kilo. Samozřejmě nejsou rádi, ale vidí situaci takovou, jaká je. Nic jiného jim nezbývá,“ vysvětlil jednatel sběrných surovin Stavosur Hustopeče Zdeněk Chrástka starší.

V Břeclavi zaplatí do jedné koruny

Podobné je to ve sběrném dvoře břeclavské společnosti Tempos. Firmy, které přivezou svůj papír k likvidaci, už musí zaplatit. „Cena se pohybuje do jedné koruny. S papírem je dnes docela problém,“ přiznal provozně-technický manažer Temposu Miroslav Hyrš mladší.

Zatímco větší sběrny, které nejsou zaměřeny pouze na výkup papíru, ale i dalších surovin, se stále drží, menší zavírají. Příkladem je malý podnik ve Staré Břeclavi. Jeho majitel Štěpán Kuriál zavřel dveře a umístil ceduli s nápisem „papír se do odvolání nevykupuje“ už loni v listopadu a dosud ji nesundal. „Kdo papír donesl, musel za něj ještě zaplatit. Proto nikdo nechodil. Myslím, že se to v dalších měsících ještě zhorší. Byl jsem se podívat v papírnách. Nemají odbyt a některé krachují,“ řekl smutně Kuriál.

A jaký je vlastně důvod krize v tomto podnikání? Papírny, které od sběren odpad vykupují, nemají odbyt, což má za následek snižování výkonnosti. Aby se „nezahltily“, tak si za papír nechávají platit. Některé ještě vykupují za drobný peníz, ale když se započtou náklady, jako je třídění, energie, lisy, vychází dost vysoká čísla. „Od doby, kdy byl obchod lehce rentabilní, se změnila spousta věcí a cena se snížila řádově o osmdesát až devadesát procent,“ vypočítal Hyrš.

Co se týče firem, najdou se mezi nimi i takové, které v současnosti odvoz vytříděného papíru netrápí. Našly totiž svého „dobrodince“. „Pro papír k nám jezdí firma z Brna. Jsme rádi, že nám ho bezplatně odveze a zlikviduje. Dříve jsme dostávali asi korunu padesát za kilo, takže jsme nějaký drobný peníz dostali,“ vylíčila Martina Mrázová z břeclavské Tiskárny Pálka.

Rozhodne šikovnost zpracovatele

Podle Hyrše se budoucnost sběru papíru bude odvíjet od délky trvání recese, ale může do něj „promluvit“ i šikovnosti konkrétního zpracovatele. „Záleží na tom, jak který podnikatel bude dobrý a zajistí si odbyt. Odvoz papíru do papíren, to jsou jednorázové akce,“ popsal manažer břeclavského Temposu.

Velké sběrné suroviny zatím spoléhají na pravidelné zákazníky, jimiž jsou obce a města. „Starosty jsme na začátku informovali, jak se situace odvíjí. I když za papírový odpad budou něco platit, vyjde to určitě laciněji, než kdyby jej vyváželi na skládku,“ podotkl Chrástek z hustopečského Stavosuru. Obce totiž při třídění papíru podporuje společnost Eko-kom, která jim za separovaný odpad platí. Získané peníze pak vyvažují náklady, jimiž musejí vesnice a města připlácet za odvoz odpadu ke zpracovateli.