Zpívat začala v šesti letech. Prvního velkého úspěchu dosáhla po válce na slavnostech ve Strážnici, kde vyhrála druhou cenu. Výprava tam tehdy pobrala spoustu cen.

Původně chtěla zpěvačka ze Staré Břeclavi studovat zpěv na pražské konzervatoři. Do Čech však nakonec neodešla, nechtěla opustit Podluží. „Sestra byla o dvanáct let starší. Byl jsem vlastně její vymodlený sourozenec. Byla muzikálnější než já. Navíc uměla hrát na klavír, a to se učila hrát sama. Už jako malý čtyřletý kluk jsem ji poslouchal a pozoroval při zpěvu. Byla výborná zpěvačka," zavzpomínal Jožka Černý.

Jazz, dechovka a lidové písně. Všem těmto žánrům se talentovaná žena s absolutním sluchem věnovala. „Ve zpěvu dosáhla na nejvyšší mety. Účinkovala s orchestrem Gustava Broma a také v Brněnském rozhlasovém orchestru lidových nástrojů, takže se setkala s opravdovými hudebními profesionály. Zpívala například po boku Boženy Šebetovské či Jožky Severina," nechal se slyšet Černý, jeden z nejznámějších moravských zpěváků lidových písní, který s ní zpíval už jako dítě a viděl v sestře velký pěvecký vzor.

Její další kroky směřovaly do v současnosti jednoho z nejstarších moravských folklorních souborů Břeclavanu a později také do Podlužanu. „S tímto souborem jsme projeli kus světa," zmínil Černý.

Jako patnáctiletý dostal spolu s Květou nabídku zúčastnit se prvního československého zahraničního poválečného turné s cimbálovou muzikou Farkašovci ze Slovenska. „Jeli jsme na Ukrajinu a bylo to fantastické mimo jiné proto, že s námi jela i Soňa Červená a rozhlasový orchestr," zmínil Břeclavan a pokračoval. „Sestra měla obrovský dar, který zdědila po našich rodičích. Byla mým hudebním průvodcem a také největším kritikem a já jsem si vždy její rady bral k srdci. Rád jsem zpíval po jejím boku," dodal milující bratr.