Informoval o tom Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský již na konci září. „Housenky si nevybírají, jsou schopné škodit nejen na listnatých keřích jako jsou trnky, šípky, hlohy či ostružiníky, ale i na listnatých dřevinách. Jde kupříkladu o duby, buky, jilmy, lípy či topoly či o ovocné stromy – peckoviny i jádroviny,“ popsala mluvčí ústavu Ivana Kršková.

Výskyt housenek není ničím novým. Podle odborníků jde o jev, který se v různých intervalech opakuje. Důvod? Oteplování. „Jejich výskyt se nevymyká normálu. Pokud se tak stane, je to dáno dlouhým teplým vegetačním obdobím, mírnou zimou a také tím, že je málo predátorů,“ zdůvodnila Kršková.

Sezona housenek zpravidla končí s příchodem zimy a likvidací listové plochy. „Bekyně zlatořitná, u nás původní druh, přezimuje v hnízdech, na jaře tak může její sezona začít znova. Stromy po jejím napadení však obrostou. Tisíce housenek přástevníka amerického, který k nám byl zavlečený za druhé světové války, působí děsivě, jejich podzimní holožíry ale díky nadcházejícímu zimnímu období nepředstavují pro listnaté dřeviny významné poškození. Přástevník se na podzim kuklí, a nepředstavuje tak na rozdíl od bekyně další nebezpečí pro rašící stromy na jaře,“ srovnala mluvčí.

Jak podotkla, pro oba druhy škůdců platí stejná preventivní opatření. „Patří k nim podpora predátorů a parazitoidů, například vyvářením květnatých pásů či ponecháním kvetoucích rostlin. Zdrojem potravy parazitoidů z čeledí lumků, lumčíků, chalcidek a kuklic je právě pyl nebo nektar z kvetoucích rostlin. Další prevencí je údržba veřejné zeleně, extenzivních sadů a zahrad, ovocných alejí v okolí,“ poradila Kršková.

V obou případech se jedná o chlupaté housenky. „Při pohybu v jejich blízkosti je vhodné mít rukavice a ochranný oblek s dlouhými rukávy a nohavicemi, neboť žahavé chloupky housenek mohou při kontaktu s pokožkou způsobit alergickou reakci,“ upozornila mluvčí.

S kalamitními výskyty podobných škůdců má ostatně jižní Morava zkušenosti. „Opakovaně vysoké až kalamitní výskyty jsou dokumentovány u bekyně velkohlavé, bourovce prsténčitého, místy škodí i předivka brslenová. A to v letech 2012, 2017, 2018,“ připomněla Kršková.