Fröhlichova manželka totiž zdědila pozemek v bývalém zemědělském družstvu na kraji Břeclavi. Na něm stojící budova však patří podnikateli Františku Královi. Oba muži se nejsou schopní domluvit na jasných pravidlech. Jejich spor už řešil i soud.

„Na veřejném zasedání jsem řekl, že se všechny budovy užívají v rozporu s kolaudačním řízením. V budově sýpky přece nemůže být sklad stavebního materiálu, to je v rozporu s kolaudačním řízením,“ stěžuje si Fröhlich. Jeho výtka patří další firmě, která podle jeho slov stála o zachování zemědělské výroby v územním plánu, byť, jak Fröhlich říká, budovu užívá k úplně jinému účelu.

A nespokojený muž má i další výhrady. Podnikatel Král totiž nechal zbourat část budovy bývalého kravína a zazdít okna. Na jeho stížnosti reagoval dopisem tajemník břeclavské radnice Dalibor Neděla. „Lžete, pane tajemníku, když v dopise uvádíte, že kravín naproti Tesca prošel běžnou údržbou bez zásahu do nosných konstrukcí. Část kravína byla zbourána a okna byla zazděna. Změnil se tedy vzhled i půdorys stavby,“ poznamenal Fröhlich.

Neděla nechtěl na jeho slova reagovat s tím, že lepší informace poskytne vedoucí stavebního úřadu. „Stížnost funguje tak, že mi ji někdo pošle a já na ni odpovím. Záležitost ale prošetřuje někdo jiný,“ vysvětlil.

„Vlastník stavby, pan Král, získal povolení o odstranění stavby. Zboural jen část, takže nešel do konstrukcí stávajícího kravína,“ popsal vedoucí stavebního úřadu břeclavské radnice Ivan Sulovský.

„Pokud by se podle stavebního zákona měnila okna za větší, k tomu je potřeba stavební povolení. Když se mění okna ve stejném rozsahu, není potřeba nic. A když se zazdí a nejsou to okna obytných místností, tak si to vlastník zazdívá pro sebe,“ vysvětlil Sulovský

Spor se podle jeho slov táhne velmi dlouho. „Několikrát už tuhle záležitost projednával krajský úřad, řešil ji i veřejný ochránce práv. Nikde nebylo zjištěno žádné pochybení,“ podotkl Sulovský.

Fröhlich ale trvá na svém. Není spokojený ani se slovy tajemníka, že prohlídka v Králově objektu neodhalila to, že by v bývalém kravíně prodával zemědělské produkty. „Všem obyvatelům Břeclavi je známo, že tam pak Král prodává brambory,“ zdůraznil.

„Uskutečnil se tam státní stavební dohled, z něhož je zápis, že se tam nic neděje. Něco takového se těžko prokazuje. Ale nedělo se tam nic, co by bylo v rozporu se zákonem,“ namítl Sulovský, podle kterého je v okrese podobných případů – kdy je vlastník pozemku jiný než vlastník stavby – v bývalých zemědělských družstvech spousta. Ovšem v některých případech podle něj není dohoda vlastníků snadná.