Projekt má mimo jiné zjistit, zda jsou technologie ověřené v laboratoři vůbec použitelné v terénu. „Dílčí cíle projektu pak zahrnují posouzení vybrané geologické struktury jako potenciálního úložiště oxidu uhličitého a posouzení potenciálu horninových struktur Karpatské soustavy v České republice pro tento účel," uvedli autoři projektu.

Ti na něm spolupracují s několika organizacemi včetně Ústavu jaderného výzkumu Řež či brněnskou Masarykovou univerzitou. „Není úplně jasné, zda je vybraná lokalita pro uložení oxidu uhličitého vůbec vhodná," podotkl Vít Hladík z České geologické služby.

Projekt navíc může narazit na odpor místních, kteří se mohou obávat dopadů v Česku nevyzkoušené technologie.

Pomoci přesvědčit je a odbourat jejich obavy má další projekt podpořený z Norských fondů. Masarykova univerzita v Brně získala přes 7,2 milionu korun na to, aby ve spolupráci s univerzitou Norges Tekniks informovala veřejnost o dopadech globálního oteplování a podělila se o zkušenosti se zachycováním a ukládáním oxidu uhličitého v zemích, kde se do toho už pustili.