Gorčík: Vinař se vždy musí přizpůsobit ročníku

Ročně vyrobí zhruba dvacet tisíc litrů vína. Vyrábí jakostní i přívlastková vína, například pozdní sběr. Největší úspěch je podle svobodného a bezdětného vinaře z Horních Věstonic spokojený zákazník.

Jak a díky komu jste se k vinařství vlastně dostal?
Díky rodičům, protože ti v tomto oboru podnikali. Nejdřív nemohli vinařit, takže měli záhumenek. Když se vracely pozemky v restitucích, tak si vzali nějaké vinice, pak jsme ještě nějaké odkoupili, přisadili svoje a tak jsme to pomalu rozšiřovali.

V čem podle vás spočívá tajemství výroby dobrého vína?
Je spousta faktorů, které to ovlivňují. Podle mě je to snažit se skloubit moderní technologické prvky s tradicí.

Existuje nějaké pravidlo, kterým se jako vinař bezvýhradně řídíte?
Každý rok je svým způsobem specifický, takže se vinař vždy musí přizpůsobit tomu kterému ročníku. Ze suroviny je potřeba udělat pokud možno co nejkvalitnější víno. To je, myslím, pravidlo, kterým se řídí každý vinař.

Kolik vína denně obvykle vypijete?
V průměru asi dvě deci. Po většinu týdne člověk neví, kdy bude muset sednout do auta, ale dám si vždycky navečer.

Jakou nejkrásnější a naopak nejhorší chvíli jste s vínem dosud zažil?
Nejkrásnější chvíle s vínem jsou spojené s tradičními akcemi, jako jsou například hody. Ty akce jsou jednak krásné, v člověku to zanechává vzpomínky, a víno k tomu neodmyslitelně patří. S vínem je krásných chvilek spousta. A nejhorší? Co mě první napadne, tak loňský rok. To člověk balancoval na pokraji krachu.

Kterého ze svých vinařských úspěchů si ceníte nejvíc?
Pro mě je největší úspěch, když se zákazníci vracejí a víno jim chutná. To jsou věci, které každého vinaře potěší nejvíc. Úspěch jsem zažíval i s novou odrůdou, kterou mám ve Věstonicích myslím jen já, a to je odrůda Děvín. S tou slavím velké úspěchy. I zákazníci se po tomto víně hodně ptají. Když se dělají dny otevřených sklepů, tak často slýchávám: Tady je ten sklep, kde je ten Děvín. Je to relativně mladá odrůda, Je to víno podobné Pálavě.

Máte raději tradiční odrůdy a postupy, nebo jste spíše zastáncem moderních metod a nově vyšlechtěných o­drůd?
Jsem spíš na tradičnější vína, protože když je dobrý vlašák, tak není nic lepšího. Spousta zákazníků se začíná vracet k vlašákům, veltlínům. Modrý Portugal bylo dřív podceňované víno a dnes jde obrovsky na odbyt. Zákazníci se znovu začínají vracet k původním odrůdám.

Kterého z vašich konkurentů si nejvíc vážíte? A proč?
Vážím si takových konkurentů, kteří jednají na férovku. Mí kamarádi když vidí, že je potřeba, dokáží jinému vinaři pomoct. A člověk se to pak snaží oplácet.

Myslíte na budoucnost? Vychováváte si svého nástupce?
Děti zatím nemám, ale až budou, tak je k tomu určitě povedu. Ale samotné rozhodnutí už je samozřejmě na nich. Člověka ta práce musí bavit. Pokud ho nebaví, tak je to špatně.