„V radě jsme odstartovali jednání o možném přijetí úvěru ve výši půl druhé miliardy korun. Ty použijeme na investice. Znamená to, že dostanou práci firmy a tím i jejich zaměstnanci,“ řekl Hašek s tím, že získat půjčku chce do konce volebního období.

Půjčené peníze by měl kraj rozdělit do několika předem navržených oblastí. „Předběžně jsme vytipovali infrastrukturu cestovního ruchu a lázeňství, sociální péči, dopravu, vědu a výzkum a inovace,“ řekl Michal Hašek.

Říct oblast, do které půjde nejvíc peněz však Hašek nechtěl. „Jsem přesvědčen že všechny oblasti potřebují peníze jako sůl,“ pověděl hejtman. Mezi různými projekty však zmínil třeba další rozvoj univerzitního kampusu či technologického inkubátoru.

Při rozdělování půjčených peněz chce myslet také na domovy důchodců. „Podporuje domácí péči a jsme si vědomi, že nic nenahradí přítomnost nejbližších členů rodiny. V některých případech to však není možné. Chceme proto posílit síť sociálních zařízení. První vlaštovkou je třeba přestavba bývalé transfuzní stanice v Tomešově ulici,“ prozradil hejtman.

Velký důraz klade krajská reprezentace na rozvoj turistického ruchu. „Jižní Morava si zaslouží větší příliv turistů. Kromě přírodních krás a historických památek chceme nabídnout také lázeňství, pro něž má kraj dobré předpoklady. V tomto směru podporujeme několik projektů,“ sdělil Hašek. Lázeňští turisti podle něj utratí peníze nejen přímo v lázních, ale třeba také v restauracích, hotelech, nebo při návštěvách památek.

Slib nalití peněz to lázeňství v obcích, kterých se to týká, jejich představitelé vítají. Třeba v Pasohlávkách na Brněnsku se společnost Thermal Pasohlávky chystá postavit lázeňský dům v blízkosti akvaparku, který vybuduje soukromý investor. „Firmu tu založili společně kraj a obec. Peníze od kraje určitě uvidíme rádi, každý milion je dobrý,“ řekl starosta obce Tomáš Ingr.

S názorem, že budování lázní pozvedne zájem turistů o jižní Moravu, Ingr souhlasí. „Předpokládáme, že až naše centrum dostavíme, bude to turisticky významné nejen pro naši obec, ale i pro celý kraj. Je to lepší než stavět fabriky. Těch je tu dost a každý vidí, jak s nimi krize mává,“ sdělil pasohlávecký starosta.

V dopravě se chce hejtman Hašek při rozdělování peněz zaměřit na rozšiřování tuřanského letiště. „Stavbou kargo terminálu a pozdějšího logistického centra zatraktivní okolí pro investory,“ myslí si hejtman. Není však jisté, že se záměry podaří. „Je nutné vše předjednat s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, aby vše bylo v souladu se zákonem. Pokud nám to úřad dovolí, přijdou na řadu jednání s Evropskou investiční bankou. Na jejich základě vznikne dopis se žádostí, jehož znění však musí schválit krajské zastupitelstvo,“ popsal složitou cestu za evropskými penězi hejtman Hašek.

U opozice pravděpodobně podporu najde. „Jsme připraveni půjčku podpořit. Je potřeba vše dobře propočítat, možná by bylo dobré požádat i o víc,“ řekl bývalý hejtman a vůdce opozice Stanislav Juránek.

Někteří ekonomové však v léčení krize půjčkou nemají důvěru. „Je to určitá forma boje, ale ne bezbolestná. Je pravda, že se otevřel prostor pro nahrazení soukromých zakázek krajskými, miliarda a půl však se mi zdá trochu moc velké sousto. Vidím v tom trochu snahu získat politický kapitál. Zmíněné projekty by mohly vzniknout i bez krize. Navíc k jejich realizaci dojde až po té, co se krize přežene,“ myslí si ekonom společnosti Cyrrus Ondřej Moravanský.