Jako horký brambor. O záměru prodeje pozemků v areálu někdejšího cukrovaru měli v pondělí jednat břeclavští zastupitelé. Už poněkolikáté. Konkrétně jde o dvě bývalé tržnice a pozemky kolem nich. Nakonec se však vedení města pár hodin před začátkem zasedání rozhodlo připravený návrh v podobě prodeje lukrativního území jako celku odložit až na prosincové zasedání.

Důvod? Starosta města Pavel Dominik ze sdružení Pro Region svolal před pár dny pro zastupitele pracovní setkání, kde jim vedení města představilo svůj plán. A odpovědělo na otázky. Připomínky některých přesto trvají. „Navrhovali, aby se město nezříkalo role investora, samo určilo, co tam má být, zpracovalo projektovou dokumentaci silnice a další prvky infrastruktury za své peníze vybudovalo. Potom by se území mohlo rozdělit na menší pozemky, které by nabízelo soukromým investorům," sdělil starosta. Právě kvůli posouzení námitek se radní nakonec rozhodli návrh stáhnout.

PO MALÝCH KROCÍCH

K rozdělení na menší pozemky se přiklání i opoziční zastupitel za KDU-ČSL Richard Zemánek. „Jsem zastáncem toho, že by se to mělo dělat postupně po malých krocích. Jsem skeptický k tomu, že jsme schopní sehnat velikého investora, aby udělal projekt celého prostoru a ještě to bylo podle našich představ," řekl Zemánek.

Investor může podle územního plánu vybudovat v areálu cokoliv, počínaje bydlením, přes polyfunkční domy až po sportovní zařízení. „Důležité je, že tam nemůže být postavená samostatně stojící velkoprodejna, z čehož mají někteří strach. To, jaké řešení vybereme, je otázka pro zastupitelstvo," uvedl Dominik.

Další „plechovou halu" nechce ani Břeclavan Petr Vlasák. „Byl bych nejradši, kdyby se nebouraly ani staré cukrovarské haly a spíš se do obnovy prostoru citlivě zapojily. Areál může sloužit jako místo pro volný čas, kam si zajdu s rodinou na hřiště, dám si v kavárně kávu. Prostor by šel využít i na byty," nastínil Vlasák.

O zbourání nebo zachování stávajících budov se v záměru nepíše. „Při hodnocení projektu jsme schopní to zohlednit jako kladné body. Na druhou stranu budovy tržnice nemají žádnou architektonickou ani historickou hodnotu. Znalecký posudek jejich existenci nezohledňuje," zmínil břeclavský starosta.

Vybraný investor musí projekt vystavět do pěti let od vydání stavebního povolení. Po tu dobu bude městu platit nájem necelých sto padesát tisíc korun ročně. Následně může pozemky odkoupit.