Pachuť po povodních však cítí dodnes. „Vyhrabali jsme se z toho, ovšem pro nás to bylo obrovské zklamání a škoda dva miliony korun. Všichni dostali odškodné, jenom my ne. Na vině byla chyba úředníka, který situaci špatně zapsal," vzpomíná Král.

V roce 1997 voda zaplavila třicet ze sto osmdesáti hektarů, pryč byl zejména ječmen a pšenice. Stejně zničené byly fóliovníky, v nichž rostla rajčata. Zemědělec k nim pádloval v loďce.

Každý rok si tehdy bral provozní úvěr, který najednou neměl jak splácet. V zástavě byl dům, o který poté přišel.

„Museli jsme ho prodat. Trvalo nám šest až osm let, než jsme se z toho vyhrabali," poznamenal Král. Další problém znamenala výstavba supermarketů.

„Zájem o zeleninu kvůli nim opadl a kamenné prodejny zmizely," míní zemědělec, jenž se přesunul do Břeclavi, kde má v současné době pole, středisko i sklady. V Týnci si ponechal asi osmdesát hektarů půdy.

„Už se k povodním snad ani nechci vracet. Hlavně, aby nepřišla další přírodní katastrofa. Břeclav je totiž také na rovině, a jakmile je příliš vody v Moravě, u Soutoku se vrací do Dyje. Jsme v tom trojúhelníku, takže se s tím musíme vypořádat," říká Král.

Před lety hlasitě mluvil o možném odchodu za oceán, odmítal být loutkou. Místo toho zatnul zuby a podle svých slov podnik ještě rozšířil.

„Zaplavení ale stále beru jako velkou křivdu. Aby tehdy ulevili Moravě, pustili Kyjovku a zatopili nás," vzpomíná Král.

Dnes se věnuje pěstování například tykve olejné a spolupracuje s rakouskými sedláky. „Je to za námi, ale povodně nás stály mnoho," dodává Král.