Kolotoče byly vždycky u kostela! Radnice nám sebrala hody. Už nikdy nebudou takové jako dříve. Tradice upadne. Hody nejsou jen o kolotočích, ale hlavně o krojovaných! Udělat pár kroků navíc snad není taková hrůza! Stovky podobně vášnivých komentářů si na sociálních sítích vysloužilo přemístění kolotočů právě skončených hodů v břeclavské místní části Poštorná.

Dopravní omezení ve Velkých Bílovicích. Krajští silničáři opravují více jak kilometrový úsek v ulici Podivínská.
VIDEO: Řidiči ve Velkých Bílovicích otáčejí auta, začala velká oprava průtahu

Provozovatelé je rozložili v areálu fotbalového Tatranu v blízkosti bývalého podniku Tranza. Jinde totiž nemohli. Původní plac za poštorenským kostelem se během letošního roku proměnil v ovocný sad.

Zatímco jedna část místních výsadbu okolo dětského hřiště vítá, druhá je proti. Rozčilení neskrýval třeba Zdeněk Florus. „Loni byly ještě hody za kostelem. Letos tam přijel bagr, vyhloubil díry a zasadily se stromy. Děkuji radnici, že zrušila v Poštorné hody. Nejde přitom jen o tento pozemek, ale o vzájemné pozdravy sousedů a přátel. Kvůli přesunu kolotočů dalo hodně lidí hody k šípku,“ zdůvodnil svůj nesouhlas.

Alej v Blatnici pod Svatým Antonínkem.
Krásná či s příběhem. Víte o takové aleji na Břeclavsku? Přihlaste ji do ankety

Naopak nepochopení nad názory tohoto typu vyjádřil třeba Vítězslav Ivičič, jehož kamarádka chodí v Poštorné v kroji. „Ty tradice, které město údajně zrušilo, jsem tak viděl z první ruky. Lidi v diskuzi na sociálních sítích nechápu. Kolotoče byly jen o kousek dál. Teď jim vadí výsadba stromů, předtím jim zase vadilo, že stromy nejsou nikde. Měli by si uvědomit, co vlastně chtějí. Vždyť kolotoč a stánek není žádná tradice. Tradice je mše a hodová zábava s muzikou,“ kroutil hlavou Ivičič.

Vedení města rozčilení některých Poštorenských chápe. Ovšem tvrdí, že jiná alternativa, kam umístit kolotoče, zkrátka nebyla.

Přesunutí umožnilo navýšení počtu atrakcí

Areál Tatranu byl podle radnice nejbližší volnou plochou, na které mohli provozovatelé své atrakce rozestavět. „Samozřejmě, že lidé těžko snášejí změnu. Zvlášť, když byli roky zvyklí, že jsou kolotoče za kostelem. Na druhou stranu přesunutí lunaparku umožnilo výrazné navýšení počtu atrakcí, které nikdy do té doby na hodech v Poštorné nebyly. Myslím, že lidé, kteří k nim šli, si to pravdu užili,“ okomentovala mluvčí břeclavské radnice Ivana Solaříková.

Podobně hovořil i místostarosta města Jakub Matuška. „Diskuzi na sociálních sítích jsem samozřejmě četl a snad ji ani nechci komentovat. Na Tatranu byl lunapark větší, lidé byli spokojení, bavili se. O zkulturnění původního prostranství za kostelem jsme se bavili asi tři roky. Stromy jsme vysadili s podporou dotace letos. Stálo nás to necelých sto šestasedmdesát tisíc korun. Důvod byl jasný. Hlavní motivace bylo zastínit plochu, v jejíž přímé blízkosti je dětské hřiště. V létě tam bývá neskutečná výheň. Je třeba mít plac na kolotoče, které jsou tu tři dny v roce, nebo místo, kde budou moci lidé smysluplně trávit čas po celý rok?“ položil řečnickou otázku Matuška.

Hody v Poštorné pořádá Slovácký krúžek Poštorná – Koňaré. Jeho členové, s nimiž Deník hovořil, jsou nakloněni hledání nového vhodného prostoru, který by byl blíže hodovému areálu na Rovnici. „Jsem rodilý Poštoran. Vyrůstal jsem s tím, že hody, kroje a kolotoče jsou odjakživa spojené. Takže cítím jistou nostalgii. Sám mám dvě děti a jako dospělý člověk chápu, že mít kolotoče za kostelem není ideální. Bydlím nedaleko a mluvím z vlastní zkušenosti. Jde především o hluk a taky spoustu nepořádku. Udržovat navíc zatravněnou plochu jen proto, aby na ní mohly být jednou za rok kolotoče, je nesmysl,“ nechal se slyšet Tomáš Grandič, člen výboru Slováckého krúžku Poštorná – Koňaré a také jeho pokladník.

Podle něj a starosty krúžku Radka Hoška by bylo ideální najít takové místo, které by bylo v centru Poštorné, ale zároveň by nerušilo žití lidí okolo. Třeba prostranství vedle hospody Na Rožku. „Není dobré, když jsou kolotoče přesunuté mimo dědinu. Sice jde o velmi dostupné a rozlehlé místo, ale úplně mimo dědinu a dění v ní. Takhle se u nás nezastaví pod májú lidé, kteří jdou na kolotoče. A ti, co jsou na hodech, zase nepůjdou k lunaparku. Buď tedy kolotoče, nebo folklor,“ porovnal Grandič.

Zdroj: Deník/Iva Haghofer

Ludmila Přibylová by zase byla pro, aby kolotoče bývaly přímo u hodového areálu. „Už to nikdy nebude tak, jak to bývalo dříve. Tehdy stávaly kolotoče na Rovnici. I u kostela to úplně ztratilo hodové kouzlo. Tradice se pomalu vytrácí,“ povzdechla si.