HORNÍ BOJANOVICE

Ve srovnání s dolním a rozlehlejším jmenovcem působí jako trpaslík. Co však ztrácí na velikosti, to získávají na útulnosti. Alespoň tak vidí Horní Bojanovice uznávaný malíř Antonín Vojtek jeden z nejvýznamnějších rodáků. „Vyrůstal jsem tam do osmnácti let, i poté jsem se do obce ale pravidelně vracel a vracím. Stále jsem Bojanovčák," říkal hrdě Vojtek, jenž dlouhodobě bydlí v Břeclavi.

Stejně lze označit dalších 650 lidí, kteří mají v obci trvalé bydliště. Nejvýznamnější kulturně společenskou akcí, na kterou se v roce těší, jsou Svatovavřinecké hody. „Trvají u nás dva dny plus hodky. V krojovaném průvodu jde asi deset párů," poznamenal tamní starosta Jiří Šlancar.

Očekávanou chvíli, při níž se však mnozí zapotí, je rovněž stavění máje. Tyčí se až do třicetimetrové výše. „Volíme starou tradiční techniku, vše ručně. Pracují na tom vždy mladí lidé z celé dědiny," pokračoval první muž obce.

Přijeli hudebníci

V čem se Horní a Dolní Bojanovice momentálně liší, je politické smýšlení. Zatímco lidé ve vesnici na Hodonínsku vhodili při nedávných předčasných volbách nejvíce lístků lidovcům a TOP 09, Hornobojanovičtí vsadili na levici. Vyhráli sociální demokraté před druhými komunisty. „Letos to byl extrém, levice dostala opravdu hodně hlasů. Pravice v Praze jinému výsledku moc nepomohla," konstatoval Šlancar.

Ve srovnání s dvojicí Horní a Dolní Věstonice jsou si obce s Bojanovicemi v názvu téměř cizí. Vzdušnou čarou je dělí přibližně dvacet kilometrů. „Pravidelně nespolupracujeme, v kontaktu jsme zřídka. Ovšem bývá u nás přehlídka dechových hudeb, takže se přijeli představit. Vím také, že se někteří lidé spletli a místo k nám přijeli k nim a naopak," sdělil Šlancar.

A proč by k nim měli přijet například turisté? Vojtek má jasno. „Je to krásná vesnička v ďolíčku. Má kopcovitou krajinu, hezký kostelík… Pro klid duše je to ideální místo," je přesvědčený malíř.

DOLNÍ BOJANOVICE

Navázání vřelejších vztahů s Horními Bojanovicemi? Proč ne. Pokud bude zájem oboustranný, Dolnobojanovští bližší spolupráci uvítají. V současné době pojí obě obce jen historie.„Regionálně jsme sice odloučení, ale historicky nás spojuje vznik názvu, který je odvozen od osobního jména Bojan. A to díky tomu, že obě obce kdysi patřily pánům z Kunštátu. Společnou máme například i vinařskou a zemědělskou minulost či lásku k tradicím," tvrdí kulturní referent Dolních Bojanovic Michael Purmenský.

Při bližším náhledu je patrné, že počet rozdílů nad shodami převažuje. Obyvatel mají Dolní Bojanovice téměř tři tisíce. Navíc se pyšní skoro dvacítkou hudebních souborů.

A právě kultura je tím, za čím lidé do Dolních Bojanovic nejčastěji míří. „Několik souborů funguje při základní umělecké škole, svůj hudební sbor má i kostel svatého Václava, a to Svatováclavský, který je kompletním symfonickým orchestrem na vysoké úrovni, byť amatérským. Je to dáno velikostí obce, ale naše kulturní nabídka je určitě rozsáhlejší," zmínil kapelník Dechové hudby Bojané Stanislav Esterka.

Raději bez výhod

Přesto na jednu vazbu poukázal. „Bojané za rok oslaví pětapadesát let od vzniku a název dostali od pánů z Bojanova. V Horních Bojanovicích jsou muzikanti, kteří si říkají Hornobojani. Dříve vystupovali jako Hornobojané, název však na náš apel změnili," řekl Esterka.

V jeho vsi jsou hody v září. Na třídenní oslavu míří přespolní, ale i chasy ze Slovenska. Průvodu se účastní až sto dvacet krojovaných.

Politický prim hrají v Dolních Bojanovicích lidovci, kteří letos získali 37, 5 procent hlasů. „V prvé řadě to vychází z duchovních tradic. Naše obec stojí na trvalých hodnotách, které utvářejí názory i chování lidí. Za komunistů se tady raději řada lidí vzdala výhod a pohodlí, které bylo spojeno se stranictvím v KSČ," dodal Purmenský.