Tentokrát zavítali hosté z Lucemburska do Hrušek. „Letos přijelo z Lucemburska asi třicet lidí. My jsme tam byli naposledy loni – na takzvaných třešňových slavnostech. Výpravu tvořila krojovaná mládež s dechovou hudbou. Líbilo se nám tam ohromně,“ pochvalovala si výlet Jana Filipovičová z hustopečské radnice.

Když přijedou hosté z Lucemburska, tak je podle jejích slov překvapují například hodové zábavy. „Čekají že to bude nějaké organizované vystoupení a ona je to taková slavnost celé dědiny, kdy přijdou všichni, kdo chtějí a prostě se baví. Oni říkají: Toho si važte, protože něco takového u nás neexistuje,“ prozrazuje Filipovičová. Ve Waldbredimusu jsou akce naplánované, mají určitý program a ráz. O to větším překvapením je pak pro Lucemburčany bezprostřední zábava.

„Už léta funguje partnerství mezi městem Lucemburskem a Prahou, ovšem ne moc, jen formálně. Rozhodli jsme se vytvořit něco, co bude lidštější a upřímnější. Nečekali jsme na politiky. Pochopili jsme, že když se potkají lidé dobré vůle, tak jsou schopní komunikovat, i když nemluví stejným jazykem,“ říká Michal Wittmann.

Důležitý je podle něj pocit sounáležitosti, který nechyběl hned při prvním setkání lidí vzdálených od sebe tisíc kilometrů. „Máme spoustu společných hodnot,“ podotýká bývalý honorární konzul.