Poslední soudní verdikt, jenž je zatím nepravomocný, rezonuje mezi místními obyvateli. Hovoří se jak o možné společné správě hrobky, která je jedním z lákadel města pod Pálavou, tak i o jejím případném uzavření. O historickou budovu se od poloviny devadesátých let stará město, které do ní investovalo skoro sedmdesát milionů korun.

Možného uzavření se neobává například mikulovský probošt Pavel Pacner. „Možné je ale vše. Pochopil bych, kdyby rodina řekla, že jí přijde nedůstojné, aby turisté procházeli přímo kolem prostoru rakví zemřelých, ale zároveň by umožnila návštěvu kaple, expozice či vyhlídky,“ zamyslel se.

V souvislosti s tím vyzdvihl péči mikulovského turistického informačního centra, které se o hrobku stará a jejím vnitřkem provádí.

„Pohledem rodiny vnímám, jak zvláštní musí být, když se z hrobky, v níž má pochované své předky, stane turistický výletní cíl. Na straně druhé informační centrum, které ji spravuje, velmi dbá na duchovní rozměr tohoto místa. Všechna čest,“ podotkl mikulovský probošt.

Redakce Deníku téma otevřela i se senátorem Rostislavem Koštialem, který šéfoval mikulovské radnici v roce 2015, kdy podala Mercedes Dietrichštejnová restituční žalobu k břeclavskému okresnímu soudu. Tehdy požadovala jak navrácení rodové hrobky, tak i dalších pěti objektů ve městě a zhruba dvou stovek pozemků. Ty jí však soudy vrátit odmítly.

  • V roce 2017 Dietrichštejnové do hrobky ukládali ostatky svých předků
Do mikulovské hrobky rodu Dietrichštejnů ukládali ostatky tří šlechticů. | Video: DENÍK/Lukáš Ivánek

Mimo jiné i proto, že vyšlo najevo, že byl její otec Alexander Dietrichštejn německé národnosti, a že byl podle dokumentů z pražského i berlínského archivu členem nacistické organizace SdP.

„Od počátku jsme respektovali vztah rodiny Dietrichštejnů k rodové hrobce jako pietnímu místu, k němuž jsme se taky s úctou chovali. Vzpomínám si, že nás předseda soudu vždy vyzýval k dohodě. Ovšem dohodnout se s paní Mercedes, která do Česka téměř nejezdila, bylo nemožné. Řekli jsme si proto, že necháme na soudu, ať rozhodne,“ přiblížil pro Deník bývalý starosta města.

Mikulovská radnice se ke sporu do písemného doručení rozhodnutí vyjadřovat odmítá.

Exstarosta Koštial připomněl zároveň úvahu, která však byla v českých podmínkách neproveditelná. „Hovořili jsme o tom, že pokud Dietrichštejni u soudu hrobku vyhrají, vzápětí se s nimi dohodneme na bezúplatném dlouhodobém pronájmu. Je těžko představitelné, jak by paní Mercedes, která žije v Jižní Americe, svůj majetek spravovala na dálku. Navíc my jsme se skutečně k Dietrichštejnské hrobce vždy chovali velmi dobře,“ ujišťoval Koštial.

Společná správa podobná té, kterou v úterý nabídla Nadace knížete z Lichtenštejna českému státu ohledně zámků v Lednici či Valticích, by podle Koštiala byla nejlepším řešením pro obě strany.

„Ze strany Lichtenštejnů považuji nabídku smíru za velmi gentlemanské gesto. Domnívám se, že tak by to mělo být i v případě Dietrichštejnů. Sám jsem zvědavý, jak to celé dopadne,“ srovnal bývalý starosta.

Něco podobného si umí představit i probošt Pacner. „Vzhledem k tomu, že paní Mercedes už není nejmladší a její rodina v Česku nežije, se spolupráce s městem nabízí. Uvidíme,“ usmál se duchovní, který v roce 2017 vedl slavnostní mši přenesení ostatků rodičů Mercedes Dietrichštejnové do mikulovské rodinné hrobky. Ta tehdy z Vídně přivezla do Mikulova urny s popelem babičky a svých rodičů zesnulých už v roce 1964.

V Mikulově se sešli členové Evropského řádu rytířů vína. Byli mezi nimi lékař Pirk nebo herec Postránecký. | Video: DENÍK/Lukáš Ivánek